Archeologové našli v zemi stavební počátky města

 

Postupného odkrývání dlažby náměstí a výkopů hloubených stále níž a níž si musel všimnout každý, kdo se pohybuje v centru města. Zvědavost člověku nedá, aby nepřišel až k oplocení a nenahlédl do vykopaných sond, co že už archeologové našli. Odpovědí je mnoho. Jedna z nich je, že na náměstí i ve dvoře č. p. 71, kde také výzkum probíhá, archeologové narazili na počátek 13. století, tedy dobu stavebních počátků města.

 

Průzkumné práce začaly 16. listopadu v Bartolomějské ulici. Zde překvapivě nedošlo k žádným nálezům. O tři dny později začala těžká technika odkrývat současnou dlažbu náměstí v místech, kudy povede nová kanalizace. Už několik centimetrů pod povrchem se objevila v některých místech další vrstva kamenů, připomínajících velice hrubou dlažbu. Nalezeno zde bylo rovněž několik mincí, knoflíků a stovky střepů hrnků, misek, trojnožek, skleněných číšek. Podle písemných pramenů a podle nalezených vzorků odpovídá hrubá dlažba roku 1749, kdy byl na náměstí zasypán staletý úvoz.
První, co zaujme oko kolemjdoucích, je klenutý tunel z červených cihel, táhnoucí se jen pár desítek centimetrů pod povrchem náměstí. Jde o kanalizaci, která vede napříč náměstím. Pozorný pozorovatel si mohl všimnout svislého rozdělení barevných pruhů zeminy v blízkosti kanalizace. Ty se prakticky na centimetr přesně shodují s průběhem tunelu – je vidět, že naši předci při hloubení šetřili každý kousek práce a výkop vedli jen v šířce potřebné pro vlastní stavbu.
V dalších dnech se archeologové postupně dostávali jednotlivými vrstvami až do hloubky přes tři metry. Vrstvy tvořené různobarevnou hlínou a jíly jsou v sondách dobře patrné. Nalezené střepy keramiky, skla, kosti i kovové materiály se budou ještě přesně datovat, pocházejí z různých epoch. Nalezeny zde ale byly i střepy nádob z doby bronzové, staré asi tři tisíce let. Většina nálezů, kterých jsou již desítky krabic od banánů, pokrývá období od poloviny 13. století, přes třicetiletou válku až po 18. století.
V hloubce okolo dvou metrů narazili archeologové na dvě vrstvy umě poskládaných kamenů. Jedna stoupala z třímetrové hloubky vzhůru směrem k objektu, kde ještě nedávno prodávala Jednota lahůdky. Patrně jde o cestu, která tudy ve středověku vedle nahoru z úvozu. Druhá vrstva je podle barvy zeminy uložena ještě níže a je tedy ještě starší. Podle jejího směru nejspíše našli archeologové jedno z den úvozu. Datovat jeho stáří je předčasné, navíc těsně před vydáním Hrádecka probíhal další průzkum, který by měl objasnit, co se nachází pod touto středověkou dlažbou. O prastarém úvozu víme z písemných pramenů. Dochovalo se dokonce i jeho vyobrazení – obraz léta visí v pracovně starosty města. I z něj je patrné, v jaké hloubce kdysi hojně využívaná cesta vedla. K morovému sloupu sv. Anny samotřetí z úvozu dokonce stoupaly schody. Díky tomu, že se v roce 1749 rozhodli radní úvoz zasypat, dochovala se do dnešních dnů v zemi unikátní středověká cesta.
Nejedno překvapení čekalo na archeology ve dvoře hrázděného domu č. p. 71. Při odvážení suti a zeminy byly v zemi v blízkosti bývalé pekárny nalezeny pozůstatky dvou polozemnic, v jedné z nich navíc vápenice – káď s nehašeným vápnem. Polozemnice sloužily jako obydlí – byly částečně zapuštěné do země, horní část tvořila dřevěná konstrukce. V jednom z koutů se nacházelo topeniště. Další polozemnice se nachází pod základy samotného domu č. p. 71. Tady byly navíc nalezeny dřevěné trámy – na odpověď na otázku k čemu sloužily si ještě budeme muset počkat. Možná nějakým způsobem souvisely s konstrukcí, která byla pod domem č. p. 71 nalezena při průzkumu doktora Kavana v roce 1961. Tehdy byly v hloubce 125 cm nalezeny opracované trámy, mezi nimi pak řada střepů, jeden celý keramický hrnek a unikátní dřevěný soustružený talíř z 15. století. Každopádně nález polozemnic je podle Mgr. Petra Brestovanského, unikátem pro celé severní Čechy.