Čarodějnice je pravděpodobně muž
datum zveřejnění: 16.4.2010
zdroj: Vít Štrupl
Podobný zájem médií, jaký vyvolal archeologický nález v Kostelní ulici, Hrádek nad Nisou pravděpodobně nepamatuje od vstupu do schengenského prostoru. Objev „čarodějnice“, nebo také „upírky“, jak bylo prezentováno, ale navíc přitahoval i média bulvární. Co přesně ale archeologové v Kostelní ulici našli, pravděpodobně zůstane alespoň z části zahaleno tajemstvím. Jak se navíc později ukázalo, nalezená kostra „čarodějnice“, byla nejspíš muž.
Při průzkumu Kostelní ulice bylo na konci února nalezeno několik hrobů z dob od 16. do 18. století. Byly odkryty těsně za plotem kostela sv. Bartoloměje. Na tomto nálezu není nic zvláštního – původní hřbitov kolem kostela býval o něco větší a zasahoval pod dnešní Kostelní ulici. Odkryté hroby, ve kterých byly do začátku dubna postupně nalezeny ostatky více než sedmi desítek lidí, se nacházely těsně za dnešním plotem.
Jen jeden z hrobů se svou polohou lišil – nejdříve se v zemi, pouhých 20 centimetrů pod dlažbou, objevila lebka. Byla nalezena na druhé straně ulice, a jak se ukázalo, i za původní hřbitovní zdí, jejíž základy byly rovněž odkryty. Je známým faktem, že mimo hřbitov byla ukládána těla lidí, jejichž ostatky z nějakého důvodu nepatřily na posvěcenou půdu. Největší zvláštností ale bylo samotné uložení kostry: ostatky nebyly v rakvi, byly uloženy obličejem dolů. Lebky i obou chodidel se dotýkaly záměrně položené kameny, pravá ruka byla sevřena v pěst. Tajemný nález ještě 4. března doplnil objev pěti mincí, z nichž čtyři byly stříbrné pražské groše, ražené za vlády Jana Lucemburského (vládl v letech 1310 – 1346). Svědčí o tom čitelná signatura IOHANNES PRIMUS. Právě podle mincí bylo určeno přibližné stáří hrobu na 700 let.
Podobné uložení ostatků je spojováno s pohřby čarodějnic nebo upírů – jedinců, kteří se vymykali, byli díky nějaké anomálii nebo svým skutkům vyčleněni ze společnosti. Lidé měli z takových jedinců strach, jak o tom svědčí i písemné zmínky v kronikách. Po jejich smrti se všemožně bránili, aby se nemohli vracet mezi živé – výjimkou nejsou nálezy kamenů v ústech, těla proklátá dřevěnými kůly. Uložení obličejem do země bylo další z možností.
Interpretace hrádeckého nálezu nebude jednoduchá. Pomoci jí mohou analogické nálezy. V České republice nebylo nalezeno podobných hrobů mnoho. Nejznámější je nález z Čelákovic z roku 1966, kde jich bylo objeveno 11, další byl učiněn v Hodoníně. Proč bylo tělo pohřbeno tímto způsobem a proč k němu někdo před sedmi staletími uložil poměrně hodnotné mince je ale otázkou, na kterou bude odpověď potřeba hledat i za českými hranicemi – jisté je to, že v Hrádku byl učiněn naprosto ojedinělý nález. Vysvětlení lze hledat především ve středověkém trestním právu. Pohřbívali se tak ti, kteří se dopustili obzvláště zavrženíhodného skutku.
Ve čtvrtek 26. února byly ostatky „čarodějnice“ zkoumány antropoložkou. Podle ní se s největší pravděpodobností jedná o muže, což bylo jisté překvapení, protože první odhad archeologů byl opačný. Jistotu ale přinesou až testy DNA, pro které byly odebrány vzorky. Ostatky byly uloženy do připraveného rámu. V dalších dnech je posoudí ještě další antropolog. Nyní musejí pomalu vysychat. Poté budou očištěny, zlomené kosti slepeny a připraveny k uložení v muzeu Trojzemí, budovaném na náměstí. Expozici doplní předměty nalezené v dalších hrobech – nejčastěji ozdoby, ale také třeba růženec či porcelánový hrnek.
Archeologové zveřejnili informace o nálezu až po více než týdnu. Objev cenných mincí byl důvodem k ostražitosti. „Po zkušenosti z jiných nalezišť se oprávněně obáváme o jejich zničení těmi, kteří se na nich pokoušejí sami hledat. Až po prohledání celé lokality detektorem kovů se informace dostala na veřejnost. Byla by obrovská škoda, kdyby někdo zničil to, co se zde po staletí zachovalo a je naprosto ojedinělé“, vysvětluje Petr Brestovanský, který archeologický průzkum vede. I tak panovala stálá obava, aby někdo nezničil kosterní pozůstatky ať z nevědomosti nebo záměrně.
Kostelní ulice byla zajímavá i z hlediska stavebních objektů. V ose ulice jsou patrné základy patrně nejstaršího oplocení hřbitova. Jsou v nich patrné jamky po dřevěných kůlech. Podle nalezených zlomků je lze datovat nejméně do 13. století, což by znamenalo jednu z nejstarších dochovaných kostelních zdí u nás. V sousedství základů hranice hřbitova byly nalezeny základy zastavení křížové cesty, která byla při úpravě Kostelní ulice posunuta do dnešních míst. V horní části ulice se nachází zajímavá cihlová konstrukce, jejíž využití zatím není jasné.
V rámci archeologického výzkumu bylo provedeno rovněž geofyzikální měření na sousedních pozemcích, které má odhalit případné další objekty ukryté pod povrchem. Jeho výsledky ale dosud nejsou známy.
Největší část záchranného archeologického průzkumu v Hrádku je hotova. Výzkum v Kostelní ulici byl prakticky ukončen o Velikonocích. V současnosti bude ve městě probíhat dozor v nově odkrývaných lokalitách, vlastní výzkum bude probíhat jen v případě nových nálezů.
Vít Štrupl