Zásady regenerace

Základní východiska pro realizaci Programu regenerace MPZ v Hrádku nad Nisou jsou dány podmínkami, stanovenými v § 3 Vyhlášky MK ČR č. 108/2003 Sb. o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu ze dne 1. dubna 2003, kterou byla s účinností od 1. září 2003 prohlášena památková zóna v Hrádku nad Nisou, cit.: „K zajištění památkové ochrany zóny a jejího historického prostředí, které s architektonickými soubory, jednotlivými nemovitými kulturními památkami, strukturou pozemků, pozemními komunikacemi, vodními plochami, trvalými porosty a realizovanými kompozičními záměry vykazují významné kulturní hodnoty, mohou orgány státní památkové péče při svém rozhodování stanovit podmínky, které vycházejí z:
a) výsledků stavebně historických, urbanistických, archeologických a památkových průzkumů území,
b) výsledků stavebně historických a restaurátorských průzkumů jednotlivých objektů,
c) kulturních hodnot historického prostředí ve vztahu k využití dotčených objektů, prostorů a částí území a k zachování a obnově historických dřevin,
d) historického charakteru, vzájemného prostorového uspořádání, dominant a měřítka jednotlivých objektů a jejich skupin a
e) zachování archeologických nálezů.“

Vláda ČR přijala na svém zasedání, konaném dne 25. března 1992, usnesení č. 209 k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Jeho primárním smyslem bylo na základě komplexního pohledu na rozvoj sídla s využitím nástrojů územního rozvoje a státní památkové péče hledat zdroje a rezervy v daném městě a zvýšit efektivnost využití veřejných prostředků státu na jeho rozvoj, který bude vycházet z respektování a rozvíjení jeho kulturně-historických hodnot. Jde tak o pomoc městům při realizaci záměrů záchrany a zhodnocení kulturních hodnot v jejich památkově chráněném území. Program je zacílen na realizaci předem vybraného souboru akcí obnovy na kulturních památkách na území MPR či MPZ nebo památkově hodnotných objektů na území MPR či MPZ ve vlastnictví města v určitém období. Pokud má město zájem v Programu regenerace pokračovat, musí na konci daného období, po ukončení realizace naplánovaných akcí nebo v případě změny podmínek připravit program nový nebo stávající pro další období aktualizovat.

Zásady Ministerstva kultury České republiky pro užití a alokaci státní finanční podpory v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón č.j. MK 28.808/2010 OPP ze dne 12. května 2011 specifikují v odst. I.8 směřování podpory, cit.: „Příspěvky v rámci státní podpory Programu se poskytují za účelem záchrany, zachování a zhodnocení památkových hodnot a na podporu oprav objektů, kde dochází k využití pro kulturně výchovnou nebo jinou veřejně prospěšnou činnost a kde bude provoz a údržba zajišťována právnickou, popř. fyzickou osobou neziskového typu. Zvláštní pozornost zasluhují akce na obnovu kulturních památek – staveb, kde se předpokládá nebo již existuje sloučení neziskové a ziskové činnosti pod jednou soukromoprávní správou s cílem zajištění neziskové činnosti a pravidelné údržby kulturní památky z dosaženého zisku. Příspěvky poskytované v Programu jsou přísně účelové, mohou být použity jen na úhradu prací zabezpečujících uchování souhrnné památkové hodnoty kulturní památky, nikoli na modernizace a jiné úpravy prováděné v zájmu jejich vlastníka, ani na práce investiční povahy.

Velmi důležitým faktorem je společenská efektivita státní podpory v Programu, jejíž kritéria stanovuje odst. II.13 Zásad, cit.:

„záchrana hmotné podstaty nemovité kulturní památky, zachování historické urbanistické struktury MPR nebo MPZ,
účinnější působení památkových hodnot v prostorech vlastního objektu, jakož i ve vnitřním a vnějším obrazu MPR nebo MPZ,
zachování charakteru a dosažení harmonie v působení historického prostředí MPR nebo MPZ jako urbanistického celku,
zpřístupnění objektů kulturních památek veřejnosti, zlepšení přístupnosti objektů a míst v MPR nebo MPZ,
vhodné využití, které je v souladu s památkovými a kulturními hodnotami objektu a jeho sociálním a ekonomickým významem v minulosti a které přispívá i k využití potenciálů rozvoje území MPR nebo MPZ a celého města, popř. regionu,
úspora veřejných prostředků širším zapojením soukromých finančních zdrojů vlastníků nebo uživatelů kulturních památek, zajištěním ekonomického provozu a využitím možnosti samofinancování.“

Sledování a vyhodnocování společenské efektivnosti provádějí výkonné orgány státní památkové péče (v případě Hrádku nad Nisou Magistrát města Liberec, odbor životního prostředí) územně příslušné pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ ÚOP v Liberci) a samozřejmě vlastní městská správa.

Hlavní zásady pro územní rozvoj a stavební činnost v MPZ

podporou sociálních, kulturních a podnikatelských aktivit na jejím území uchovat MPZ funkci přirozeného, živého centra města
vytvářet podmínky pro co nejširší zachování funkce bydlení v MPZ
pokračovat v obnově objektů ve vlastnictví města, stimulovat vlastníky ostatních památkově cenných objektů na území MPZ k jejich opravám a obnovám, s důrazem na objekty v rámci MPZ pohledově exponované
respektovat historickou urbanistickou strukturu, zastavěnost parcel, situování objektů na parcelách, trasování a parametry komunikací
zachovávat a posilovat urbanistické a architektonické prvky pro MPZ a region charakteristické
potlačovat a maximálně neutralizovat stavby, průčelí a prvky urbanisticky a architektonicky rušivé
novostavby realizovat s ohledem na historický urbanismus MPZ, tj. se zachováním urbanistického měřítka a kompozice, primárně stavět v místech proluk, nepokračovat v zastavování dvorků, zahrad a vnitrobloků v MPZ
novostavby řešit vždy ve vztahu k pohledovým dominantám v MPZ, nevytvářet dominanty nové, tyto potlačující
po dokončení rekonstrukce povrchů veřejných komunikací v MPZ se zaměřit na revitalizaci dvorků, zahrad, odstavných ploch a účelových komunikací
v co nejširší možné míře využívat na povrchy vozovek, chodníků, parkovišť a dvorů kamennou dlažbu v kroužkové či řádkové vazbě
potlačovat další výstavbu různých utilitárních dvorních objektů provizorního charakteru, garáží apod., případně je vymísťovat do lokalit, jež nejsou pohledově exponovány
zeleň a sadové úpravy řešit koncepčně a na území MPZ komplexně ve spolupráci se zahradními architekty a odborníky na historickou zeleň
na území MPZ nepřipouštět instalaci billboardů, megaboardů, bannerů, reklamních plachet, LED obrazovek a dalších agresivních a velkoformátových forem reklamy
označení provozoven řešit minimalisticky, vystříhat se použití křiklavých barev, fotografií na plastových deskách a přílišného užití prosvícení neonovou či LED technologií, primárně používat historizující a tradiční formy označení (vývěsní štíty, nápisy malované na fasádě)
zaměřit se na revitalizaci parteru, tj. postupně odstraňovat hliníkové výkladce a dveřní výplně a nahrazovat je dřevěnými
věnovat dlouhodobou pozornost tzv. střešní krajině MPZ a vnímat jí jako celek, tj. postupně sjednocovat typy střešních krytin na místní a tradiční (v maximální možné míře prosazovat pálené tašky bobrovky, dalšími přípustnými krytinami v rámci MPZ jsou břidlicové a vláknocementové šablony, falcovaný plech, bitumenové pásy šedé barvy na ploché střechy – vždy však s ohledem na historickou krytinu na konkrétním objektu
věnovat dlouhodobou pozornost postupnému odstraňování plastových okenních a dveřních výplní na území MPZ a jejich nahrazování dřevěnými
nepřipouštět a postupně odstraňovat novodobé a druhořadé formy oplocení (neomítané KB bloky, nevkusné pískovcové a opukové imitace, prefabrikované pseudohistorizující kovové dílce, betonové plotové dílce).

Hlavní zásady pro obnovu památkově hodnotných prostorů a objektů v MPZ

hlavní zásadou je včas a řádně provádět průběžnou údržbu (nátěry výplní otvorů, nátěry nebo přeskládání střešní krytiny, ochrana před vodou a vzlínající vlhkostí atd..)
před výměnami upřednostnit opravy původních stavebních konstrukcí a prvků
před novodobými, na historické objekty nevhodnými technologiemi a materiály vždy upřednostnit postupy a materiály tradičního stavitelství (zednická, štukatérská, tesařská, truhlářská a pokrývačská práce)
nátěry fasád a výplní otvorů vždy odvozovat od původního barevného řešení, neaplikovat ahistorické architektonické návrhy nebo „volnou tvorbu“
zachovávat a chránit veškeré hodnotně stavebně-historické a uměleckořemeslné detaily vně i uvnitř objektů
zachovávat komínová tělesa jako důležitý prvek střešní krajiny MPZ a pro jejich pozitivní vliv na nutné odvětrávání historických objektů
dodatečné prosvětlení vnitřních prostor při zobytňování podkroví - je-li orgány památkové péče povoleno – řešit vždy v odvrácených dvorních, pohledově méně exponovaných polohách. Totéž platí pro technická zařízení (antény, výdechy vzduchotechniky apod.)
veškeré stavební zásahy a úpravy na území MPZ předem projednat s odbornou organizací a výkonným orgánem státní památkové péče, řídit se ustanoveními stavebního zákona a zákona o státní památkové péči
před každou rozsáhlejší opravou s výrazným zásahem do stavebních konstrukcí je vhodné nechat zpracovat standardní stavebně-historický průzkum objektu.



zpět	Hrádek nad Nisou » Městská památková zóna » Návrhová část »	Postup a cíle regenerace MPZ v období 2013–2022
Zásady regenerace Základní východiska pro realizaci Programu regenerace MPZ v Hrádku nad Nisou jsou dány podmínkami, stanovenými v § 3 Vyhlášky MK ČR č. 108/2003 Sb. o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu ze dne 1. dubna 2003, kterou byla s účinností od 1. září 2003 prohlášena památková zóna v Hrádku nad Nisou, cit.: „K zajištění památkové ochrany zóny a jejího historického prostředí, které s architektonickými soubory, jednotlivými nemovitými kulturními památkami, strukturou pozemků, pozemními komunikacemi, vodními plochami, trvalými porosty a realizovanými kompozičními záměry vykazují významné kulturní hodnoty, mohou orgány státní památkové péče při svém rozhodování stanovit podmínky, které vycházejí z: a) výsledků stavebně historických, urbanistických, archeologických a památkových průzkumů území, b) výsledků stavebně historických a restaurátorských průzkumů jednotlivých objektů, c) kulturních hodnot historického prostředí ve vztahu k využití dotčených objektů, prostorů a částí území a k zachování a obnově historických dřevin, d) historického charakteru, vzájemného prostorového uspořádání, dominant a měřítka jednotlivých objektů a jejich skupin a e) zachování archeologických nálezů.“ Vláda ČR přijala na svém zasedání, konaném dne 25. března 1992, usnesení č. 209 k Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Jeho primárním smyslem bylo na základě komplexního pohledu na rozvoj sídla s využitím nástrojů územního rozvoje a státní památkové péče hledat zdroje a rezervy v daném městě a zvýšit efektivnost využití veřejných prostředků státu na jeho rozvoj, který bude vycházet z respektování a rozvíjení jeho kulturně-historických hodnot. Jde tak o pomoc městům při realizaci záměrů záchrany a zhodnocení kulturních hodnot v jejich památkově chráněném území. Program je zacílen na realizaci předem vybraného souboru akcí obnovy na kulturních památkách na území MPR či MPZ nebo památkově hodnotných objektů na území MPR či MPZ ve vlastnictví města v určitém období. Pokud má město zájem v Programu regenerace pokračovat, musí na konci daného období, po ukončení realizace naplánovaných akcí nebo v případě změny podmínek připravit program nový nebo stávající pro další období aktualizovat. Zásady Ministerstva kultury České republiky pro užití a alokaci státní finanční podpory v Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón č.j. MK 28.808/2010 OPP ze dne 12. května 2011 specifikují v odst. I.8 směřování podpory, cit.: „Příspěvky v rámci státní podpory Programu se poskytují za účelem záchrany, zachování a zhodnocení památkových hodnot a na podporu oprav objektů, kde dochází k využití pro kulturně výchovnou nebo jinou veřejně prospěšnou činnost a kde bude provoz a údržba zajišťována právnickou, popř. fyzickou osobou neziskového typu. Zvláštní pozornost zasluhují akce na obnovu kulturních památek – staveb, kde se předpokládá nebo již existuje sloučení neziskové a ziskové činnosti pod jednou soukromoprávní správou s cílem zajištění neziskové činnosti a pravidelné údržby kulturní památky z dosaženého zisku. Příspěvky poskytované v Programu jsou přísně účelové, mohou být použity jen na úhradu prací zabezpečujících uchování souhrnné památkové hodnoty kulturní památky, nikoli na modernizace a jiné úpravy prováděné v zájmu jejich vlastníka, ani na práce investiční povahy. Velmi důležitým faktorem je společenská efektivita státní podpory v Programu, jejíž kritéria stanovuje odst. II.13 Zásad, cit.: „záchrana hmotné podstaty nemovité kulturní památky, zachování historické urbanistické struktury MPR nebo MPZ, účinnější působení památkových hodnot v prostorech vlastního objektu, jakož i ve vnitřním a vnějším obrazu MPR nebo MPZ, zachování charakteru a dosažení harmonie v působení historického prostředí MPR nebo MPZ jako urbanistického celku, zpřístupnění objektů kulturních památek veřejnosti, zlepšení přístupnosti objektů a míst v MPR nebo MPZ, vhodné využití, které je v souladu s památkovými a kulturními hodnotami objektu a jeho sociálním a ekonomickým významem v minulosti a které přispívá i k využití potenciálů rozvoje území MPR nebo MPZ a celého města, popř. regionu, úspora veřejných prostředků širším zapojením soukromých finančních zdrojů vlastníků nebo uživatelů kulturních památek, zajištěním ekonomického provozu a využitím možnosti samofinancování.“ Sledování a vyhodnocování společenské efektivnosti provádějí výkonné orgány státní památkové péče (v případě Hrádku nad Nisou Magistrát města Liberec, odbor životního prostředí) územně příslušné pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ ÚOP v Liberci) a samozřejmě vlastní městská správa. Hlavní zásady pro územní rozvoj a stavební činnost v MPZ podporou sociálních, kulturních a podnikatelských aktivit na jejím území uchovat MPZ funkci přirozeného, živého centra města vytvářet podmínky pro co nejširší zachování funkce bydlení v MPZ pokračovat v obnově objektů ve vlastnictví města, stimulovat vlastníky ostatních památkově cenných objektů na území MPZ k jejich opravám a obnovám, s důrazem na objekty v rámci MPZ pohledově exponované respektovat historickou urbanistickou strukturu, zastavěnost parcel, situování objektů na parcelách, trasování a parametry komunikací zachovávat a posilovat urbanistické a architektonické prvky pro MPZ a region charakteristické potlačovat a maximálně neutralizovat stavby, průčelí a prvky urbanisticky a architektonicky rušivé novostavby realizovat s ohledem na historický urbanismus MPZ, tj. se zachováním urbanistického měřítka a kompozice, primárně stavět v místech proluk, nepokračovat v zastavování dvorků, zahrad a vnitrobloků v MPZ novostavby řešit vždy ve vztahu k pohledovým dominantám v MPZ, nevytvářet dominanty nové, tyto potlačující po dokončení rekonstrukce povrchů veřejných komunikací v MPZ se zaměřit na revitalizaci dvorků, zahrad, odstavných ploch a účelových komunikací v co nejširší možné míře využívat na povrchy vozovek, chodníků, parkovišť a dvorů kamennou dlažbu v kroužkové či řádkové vazbě potlačovat další výstavbu různých utilitárních dvorních objektů provizorního charakteru, garáží apod., případně je vymísťovat do lokalit, jež nejsou pohledově exponovány zeleň a sadové úpravy řešit koncepčně a na území MPZ komplexně ve spolupráci se zahradními architekty a odborníky na historickou zeleň na území MPZ nepřipouštět instalaci billboardů, megaboardů, bannerů, reklamních plachet, LED obrazovek a dalších agresivních a velkoformátových forem reklamy označení provozoven řešit minimalisticky, vystříhat se použití křiklavých barev, fotografií na plastových deskách a přílišného užití prosvícení neonovou či LED technologií, primárně používat historizující a tradiční formy označení (vývěsní štíty, nápisy malované na fasádě) zaměřit se na revitalizaci parteru, tj. postupně odstraňovat hliníkové výkladce a dveřní výplně a nahrazovat je dřevěnými věnovat dlouhodobou pozornost tzv. střešní krajině MPZ a vnímat jí jako celek, tj. postupně sjednocovat typy střešních krytin na místní a tradiční (v maximální možné míře prosazovat pálené tašky bobrovky, dalšími přípustnými krytinami v rámci MPZ jsou břidlicové a vláknocementové šablony, falcovaný plech, bitumenové pásy šedé barvy na ploché střechy – vždy však s ohledem na historickou krytinu na konkrétním objektu věnovat dlouhodobou pozornost postupnému odstraňování plastových okenních a dveřních výplní na území MPZ a jejich nahrazování dřevěnými nepřipouštět a postupně odstraňovat novodobé a druhořadé formy oplocení (neomítané KB bloky, nevkusné pískovcové a opukové imitace, prefabrikované pseudohistorizující kovové dílce, betonové plotové dílce). Hlavní zásady pro obnovu památkově hodnotných prostorů a objektů v MPZ hlavní zásadou je včas a řádně provádět průběžnou údržbu (nátěry výplní otvorů, nátěry nebo přeskládání střešní krytiny, ochrana před vodou a vzlínající vlhkostí atd..) před výměnami upřednostnit opravy původních stavebních konstrukcí a prvků před novodobými, na historické objekty nevhodnými technologiemi a materiály vždy upřednostnit postupy a materiály tradičního stavitelství (zednická, štukatérská, tesařská, truhlářská a pokrývačská práce) nátěry fasád a výplní otvorů vždy odvozovat od původního barevného řešení, neaplikovat ahistorické architektonické návrhy nebo „volnou tvorbu“ zachovávat a chránit veškeré hodnotně stavebně-historické a uměleckořemeslné detaily vně i uvnitř objektů zachovávat komínová tělesa jako důležitý prvek střešní krajiny MPZ a pro jejich pozitivní vliv na nutné odvětrávání historických objektů dodatečné prosvětlení vnitřních prostor při zobytňování podkroví - je-li orgány památkové péče povoleno – řešit vždy v odvrácených dvorních, pohledově méně exponovaných polohách. Totéž platí pro technická zařízení (antény, výdechy vzduchotechniky apod.) veškeré stavební zásahy a úpravy na území MPZ předem projednat s odbornou organizací a výkonným orgánem státní památkové péče, řídit se ustanoveními stavebního zákona a zákona o státní památkové péči před každou rozsáhlejší opravou s výrazným zásahem do stavebních konstrukcí je vhodné nechat zpracovat standardní stavebně-historický průzkum objektu.
© 2000-2024 Město Hrádek nad Nisou

Hrádek nad Nisou

Návrhová část »

Postup a cíle regenerace MPZ v období 2013–2022

Zásady regenerace