|
stručná
charakteristika
|
Kostelní
areál doplňují barokní sochy světců umístěné při vstupu a západně od kostela.
U vnitřního líce ohradní zdi jsou umístěny kaple křížové cesty, náhrobníky a
náhrobky pocházející z 16. – 19. století.
Kostel
sv. Bartoloměje je monumentální zděnou orientovanou stavbou s příčnou
lodí a obdélně ukončeným presbytářem. Valbové střechy hlavní lodi a transeptu
kryté pálenými taškami bobrovkami doplňuje plechový sanktusník situovaný na
konci hřebene střechy kněžiště. Jednotlivá průčelí opatřená hladkými omítkami
člení jednoduché lizenové rámce tmavšího odstínu. Prostor hlavní a příčné
lodi osvětlují vysoká segmentově zakončená okna lemovaná plastickým
šambránami. K jižnímu průčelí kněžiště přiléhá patrová sakristie krytá
valbovou střechou. Před západní průčelí lodi předstupuje vysoká hranolová věž
vrcholící plechovou cibulí s lucernou. Hladkou fasádu s naznačeným
armováním na nárožích horizontálně dělí na tři díly dvě průběžné římsy.
Hlavní vstup u paty věže tvoří mohutné dvoukřídlé dveře s barokní
profilací osazené v pravoúhlém portálu z pískovce. V ose nad
vstupem nalezneme pískovcový Trauttmannsdorfský erb. U zdi presbytáře kostela
se nacházejí dva náhrobky.
Barokní
náhrobek u jižní zdi presbytáře má podobu nepravidelně tvarované stély na
nízkém dvoustupňovém kvadratickém podstavci s římsou. Sousedící klasicistní
náhrobek sloupového typu pro Františka Leubnera pochází z roku 1794.
Na
severní straně cesty vedoucí k hlavnímu vchodu do kostela sv.
Bartoloměje stojí Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1708, na jižní
straně cesty stojí Socha sv. Jana Křtitele z téhož roku.
Na
severním pilíři vstupní brány do areálu kostela je umístěna Socha sv. Josefa.
Zhotovení sochy pocházející z roku 1759 inicioval děkan Josef Tobias
Schöpfer.
Na
jižním pilíři vstupní brány se nachází socha Archanděla Michaela stejného
stáří a zřizovatele.
Při
ohradní zdi, jejíž současná podoba pochází od zednického mistra Johanna
Christiana Sitteho z Chrastavy z roku 1767, se nachází čtrnáct
kaplí křížové cesty vystavěných mezi léty 1767–1768. Kaple jsou situovány po
sedmi na každé ze stran kostela. Jednotlivé výklenkové kaple mají podobu
barokního portálu z 18. století. Zeď doplňuje hodnotný soubor
sepulkrálních památek z poloviny 17. a počátku 18. století.
|
|
odhad
datování a stavebního vývoje
|
První kostel v Hrádku, v
písemných pramenech nepřímo doložený k roku 1287, byl údajně postavený
Ottou z Donína. Další písemný doklad pochází z roku 1357, kdy je kostel
přímo zmiňovaný již jako farní. Tento chrám však byl za husitských válek
spolu s městem zničen. Nový kostel znovu postavený roku 1466 nechala o
sto let později v roce 1586 renesančně upravit Alžběta, manželka
Ferdinanda Hoffmanna z Grünenbühlu.V roce 1665 byla za hraběte Matyáše
Trauttmannsdorfa ke kostelu přistavěna věž. Dnešní podobu pak chrámu vtiskla
barokní přestavba prováděná pod patronací hraběte Krištofa Clam-Gallase.
Podle projektu libereckého stavitele Johanna Josefa Kuntzeho (1724–1800) byl
kostel jednotně přestavěn a nově zaklenut.
r. 1994–1995 výměna střešní krytiny
(pálené tašky bobrovky), oplechování, oprava fasády.
r. 2007 oprava sanktusníku,
restaurování bočního oltáře sv. Anny.
r. 2005 restaurování kazatelny, sochy
sv. Bartoloměje.
r. 2009 restaurování chórové přepážky.
r. 2011 nátěr plechové střechy věže.
r. 2012 repase a nátěr vstupních dveří.
|
|
památkové
hodnocení
|
Objekt
zapsán na ústřední seznam KP r. 1964 rozhodnutím ŠKK ONV v Liberci 26.
11. 64 čj. 63/64 (kostel, náhrobky, křížová cesta, ohradní zeď). Oltáře,
kazatelna a varhany zapsány r. 1971 rozhodnutím OŠK ONV v Liberci 3. 3. 1971.
Kostel
sv. Bartoloměje a celý kostelní areál tvoří hodnotný soubor nadregionálního
významu, nejvýznamnější památku ve městě. Podílí se na tom jak bohaté barokní
vybavení vlastního chrámu se zajímavým stavebním vývojem, tak hodnotné
sepulkární památky včetně renesančních v areálu, doplněném barokními
plastikami. Urbanistický význam kostela jako prvořadé městské dominanty je
rovněž značný.
|
|
doporučení
k obnově a památkové rehabilitaci
|
-
Průběžná
údržba a opravy všech stavebních konstrukcí kostela, v případě nutnosti
restaurování všech uměleckých a uměleckořemeslných součástí areálu.
-
Revitalizace
kostelního areálu na základě PD zpracované zahradním architektem
|
|
prameny a
literatura
|
Městský
úřad Hrádek nad Nisou, archiv stavebního úřadu
Magistrát
města Liberec, archiv odboru ŽP, oddělení PP
Národní
památkový ústav, ÚOP v Liberci, spisový archiv
Kuča,
Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. díl,
H-Kole, Praha 1997, s. 301–305.
Kühn, Karl,
Friedrich: Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in
der Tschekoslowakischen Republik. Land Böhmen. Der Bezirk Reichenberg. Brno/Praha/Lipsko/Vídeň
1934, s. 79–100.
Řeháček,
Marek: Krajina na Nise. Liberec 2001, s. 260–267.
Šternová,
Petra (ed.) a kol.: Soupis nemovitých kulturních památek v Libereckém kraji.
okres Liberec A-Le. Liberec 2010, s. 171–175.
Umělecké
památky Čech, I. díl, A–J, Praha 1977, s. 464–465.
|