Činnost sboru do konce 1. světové války
Činnost sboru po jeho vzniku se dostala do pravidelných kolejí. Oprávněnost existence sboru dokazovaly pravidelné zásahy u požárů a na jiných akcích. Počet ročních zásahů ...
... se pohyboval v této době v průměru
mezi 6 až 12 akcemi, z nichž některé byly velmi rozsáhlé a jiné vzbuzují
dnes na tvářích úsměv. Tak například velký požár 3. května 1871
hospodářského areálu panské cihelny, dne 1. září 1875 požár hostince, kde se konala
schůze, či požár stodoly pana Lamberta z č.p. 236 dne 15.června 1882,
kdy požár byl způsoben majitelem pálícím tajně kořalku.
Zpestřením hasičského života i života ve
městě byly různé hasičské slavnosti. V roce 1874 byl zdejší sbor pořadatelem
okresní hasičské slavnosti za účasti mnoha sborů z okolí. Nejdříve místní
i přespolní hasiči prošli ve svých stejnokrojích městem, poté místní
hasiči předvedli ukázkové cvičení pro veřejnost na náměstí. Poté následoval
koncert místní hudby ostrostřelců a taneční zábava.
Rok 1900 byl rokem velkolepé hrádecké
slavnosti.Místní hasiči oslavovali 30 let svého trvání, své 80. výročí měl i
místní pěvecký spolek a 140 let činnosti slavil i spolek místních ostrostřelců. Navíc město slavilo 660 let
prohlášení Hrádku nad Nisou městem. Všechny jubilující spolky svým programem
přispěly k důstojným oslavám. Na závěr celé akce byl poprvé v Hrádku
nad Nisou k vidění velký ohňostroj.
Během tohoto období se
výrazně zlepšovalo technické i materielní vybavení sboru. V roce 1874 byla
zakoupena nová koněspřežná stříkačka, v roce 1908 byla namontována první siréna
na budovu radnice ke svolávání hasičů, celý sbor dostal nové přilby. Vrcholem
tehdejšího technického vybavení pro hasiče bylo v roce 1900 zakoupení
čtyřkolové stříkačky s výkonem 900 litrů za minutu, která mohla i
dopravit na místo zásahu deset hasičů. V roce 1911 se v Hrádku nad Nisou objevil
jeden z nejmodernějších hasičských žebříků té doby. Čtyřkolový žebřík mohl
dosáhnout do výšky až 18 metrů, což v té době převyšovalo
veškeré domy ve městě.
Sbor se dočkal i nových uniforem. Z armádních zásob byly městem
zakoupeny nové stejnokroje:
- světlemodrá
blůza,
- tmavomodré
kalhoty,
- vysoké
boty,
- světlomodrá
čepice se štítkem pro mužstvo a tmavomodrá čepice pro velitelský kádr.
Vznik 1. světové války měl i zásadní vliv na
činnost sboru. Do války narukovalo i mnoho členů sboru a tak postupně vznikl
problém s tím, kdo bude vyjíždět k požárům. Stav členské základny tehdy
poklesl až o 70 % a prakticky usnul i spolkový život. Na bojištích zahynulo 13 členů
sboru a celkem 95 hasičů všech věkových ročníků muselo během
války narukovat do armády.