Snaha o racionální nakládání s majetkem města, obezřetný přístup k úvěrům a opatrnost při posuzování možných příjmů města jsou zásady, které se snažím na hrádecké radnici prosazovat. Dluhy bude město zaplatit, nikdo mu je neodpustí a proto je opatrnost v této oblasti na místě. Zadlužení také pro budoucí roky omezuje volné zdroje, které bude mít město k dispozici. Také proto jsem chtěl uvést tyto informace na pravou míru a předložil jsem na jednání zastupitelstva města 22. února informaci o úvěrech, které město čerpalo od roku 2002, a také o vývoji majetku města za toto období.
Město jsem jako starosta přebíral v roce 2002 se třemi úvěry, a to na plynofikaci, která probíhala v devadesátých letech, na výstavbu bytů v Azylu a také na výstavbu bytů vedle domě s pečovatelskou službou na Žitavské ulici. Celková výše těchto tří úvěrů byla k 31. 12. 2003 34,9 milionů korun, poslední úvěr měl totiž odložené zahájení splácení a začal se platit až v roce 2003.
Při diskusích v radě města a ve finančním výboru v roce 2003 zaznívalo, že případné další úvěry města by měly mít ekonomickou návratnost a měly by dále sloužit výhradně k investicím do majetku města. V roce 2003 se také podařilo snížit výši úroků úvěru na plynofikaci města z 18 % na 6 % procent a právě díky nižším platbám úroků bylo navýšeno splácení jistiny. Úvěr tak mohl být rychleji splácen. Jeho splácení skončilo již v roce 2010.
Od roku 2004 bylo celkem čerpáno dalších pět dlouhodobých úvěrů. Dva úvěry financovaly nákup majetku – pozemků v průmyslové zóně a nové budovy Sokolovny od státu. Město pokrylo úvěrem také předfinancování projektu dopravního terminálu a platbu vlastního podílu na tomto projektu. Splácení tohoto úvěru skončilo v roce 2011. Posledním dlouhodobým úvěrem je úvěr z roku 2004, ze kterého byly financovány přípravné práce na projektu rekonstrukce náměstí a také další investiční práce v tomto roce. Ze současného pohledu vnímám tento úvěr jako nejméně výhodný a řešit stejnou situaci dnes, preferoval bych úspory ve výdajových kapitolách města, před zvýšením úvěrové angažovanosti.
Samostatnou kapitolou je úvěr na financování výstavby 36 bytových jednotek v ulici 1. máje. Na stavbu bytů získalo město 23 milionovou státní dotaci a úvěrem se financoval vlastní podíl města na akci. Ekonomika projektu je nastavena tak, že splátky úvěru jsou nižší než nájemné vybírané v domě. Úvěr je tedy z tohoto pohledu rozpočtově neutrální a výdaje na splátky jsou plně kryty příjmy z nájemného.
Další a podstatnou kapitolou jsou úvěry, které město použilo od roku 2009 na předfinancování pěti projektů z evropských fondů (Revitalizace historického centra města, Zlepšení dopravní dostupnosti Žitavská – Václavská ulice, Multifunkční centrum Trojzemí, Rekonstrukce žebříku a Nákup hasičské cisterny). Jejich celkový objem byl 105 milionů korun.
V případě těchto úvěrů je dobré podat vysvětlení: s evropskými projekty se to má tak, že dotační peníze obdržíte až po realizaci celého projektu nebo některé jeho části. Nejdříve zaplatíte faktury, potom předložíte kontrolnímu orgánu žádost o platbu a teprve následně získáte dotační peníze. Někdy tohle kolečko trvá pět měsíců a někdy celý rok. Banka tak vlastně pomáhá překlenout toto období. Bez úvěru na pokrytí tohoto období by realizace evropských projektů v celkové výši přes 160 milionů korun v období tří let nebyla možná. Město by tak nemělo zrekonstruované centrum včetně nových chodníků, silnic, vodovodů, kanalizace a další potřebné infrastruktury, nestálo by Multifunkční centrum Trojzemí a hasiči by neměli dva nové vozy potřebné k fungování výjezdové jednotky. Investice byly navíc pořízeny s vlastním podílem nižším než 20 % z celkové částky.
I když se rozhodnutí o úvěrech za více než 100 milionů korun může zdát jako riskantní, bylo přijaté riziko podle mého názoru přiměřené. Využili jsme mimořádné příležitosti a šance k investicím, která se bude opakovat nejdříve po roce 2014 v rámci nového finančního období Evropské unie. Úspěch tohoto rozhodnutí je vidět také na nárůstu hodnoty městského majetku z 653 milionů korun na konci roku 2002 na 988 milionů na konci roku 2011.
Z těchto úvěrů na předfinancování projektů zbývá v letošním roce doplatit 15,5 milionů korun – tím bude kapitola předfinancování balíku evropských projektů ukončena.
Z pohledu celkového zadlužení byl pro město nejhorší rok 2010, kdy byl celkový dluh ke konci roku 93,8 milionů korun a v součtu s řešením povodňových škod se město ocitlo v rozpočtově nejtěžším období od roku 2002. V roce 2011 byla doplacena většina překlenovacích úvěrů a stav zadlužení ke konci roku byl 41,8 milionů korun. V letošním roce budou zcela doplaceny překlenovací úvěry a město se dostane celkově na zadlužení nižší než 24 milionů korun. Celková úvěrová angažovanost města tak klesne pod úroveň z konce roku 2003 a to při nárůstu majetku o polovinu za toto období.
Období posledních dvou let bylo z pohledu financování složité a srpnová povodeň v roce 2010 připravila městu tvrdou zkoušku, kterou jsme ale z mého pohledu úspěšně prošli. Navýšení daně z nemovitosti pro rok 2012 je jedno z opatření, které v letošním roce umožní financování prací na odstranění povodňových škod ve městě za více než 150 milionů korun a to bez nutnosti dalších půjček a úvěrů. Chci poděkovat všem obyvatelům města za pochopení a vstřícnost k tomuto nepopulárnímu opatření, které je mimořádné a bude platit jenom v letošním roce.
V těchto dnech se jedná o restrukturalizaci úvěrů města. Chceme z šesti platných úvěrových smluv vytvořit jednu, která umožní snížení úrokové sazby a při zachování splátek tak urychlí splácení dluhu města.
Financování města je podle mého názoru plně pod kontrolou a výše zadlužení neohrožuje rozvoj Hrádku nad Nisou v příštích letech. Moje poděkování za spolupráci a podporu patří nejenom radním a zastupitelům, ale také členům finančního výboru, vedoucí finančního odboru radnice paní Ivě Solnařové a vůbec všem, kteří se o městské finance zajímají.