HRÁDEK NAD NISOU Bylo mu jednatřicet let, když se stal Martin Půta v roce 2002 překvapivě starostou sedmitisícového Hrádku nad Nisou. Loni vyhrál drtivě volby potřetí a prohlásil, že to bylo naposledy. "Bude to dvanáct roků a to je moc. Uvědomil jsem si to v okamžiku, když jsem se dozvěděl, že letos budu mluvit k deváté třídě, jejíž žáky jsem vítal coby prvňáčky." říká se zřetelným údivem Martin Půta. O tom jsme si však u kafe v Multifunkčním centru Trojzemí nepovídali. Nebo hlavně ne. Některým tématům si při řeči s komunálním politikem vyhnout nelze.
Manželka Martina Půty Sylwie pochází ze sousední hornické Bogatynie. Osmnáctitisícové město je od Hrádku nad Nisou jen o pár kilometrů dál než německá Žitava. Vše je v tomto koutu Evropy co by kamenem dohodil. Když se poznali, byla předsedkyní městské rady v Bogatynii, což je stejný orgán jako v našich městech a obcích. On byl první rok ve funkci starosty. "Na tradiční pouti v Oldřichově – Kopačově nás představili v kostele," vypráví Martin Půta a objednává si druhý, větší hrnek kávy.
Prozrazuje na sebe, že jich pije až deset denně: "Tlak mám dobrý, ale až si to přečte manželka, moc se jí to líbit nebude." Kvůli Sylwii se začal učit polsky, dnes již čte noviny i knihy v originále. Utrousím to staré přísloví, že nejlepší učení se v tomto směru odehrává ve vodorovné pozici. Udička nezabrala, nicméně Verunce, která jde letos do školy, je dnes šest let a druhé dceři Viktorce bude pět.
A malý Půta už nebude?
"Na to máme rozdílné názory," odvětí diplomaticky.
Obě dcery mluví odmalička polsky i česky. "Na němčinu budeme tu starší posílat až v první třídě, nechtěli jsme ji teď motat hlavu," vysvětluje starosta a vysvětluje, že v Hrádku nad Nisou funguje již víc než deset let společné vyučování německých a českých dětí, které si dvakrát týdně vyměňují učitele i prostředí.
Do prvních tříd nastupuje ve městě přibližně sto dětí, asi jedna čtvrtina z nich projde až do páté třídy touto společnou výukou. "Něco takového s Poláky nemáme a hned tak nebudeme mít. Mají jinou mentalitu. Když chce dítě z Bogatynie chodit do sousední žitavské školy, musí to povolit jejich starosta," vysvětluje Martin Půta.
Jak mu pomáhá, že mluví polsky? Lépe třeba chápe jejich mentalitu, což je důležité například při přípravě společných přeshraničních projektů. Navíc mají obě území mnoho společného. Řeč je o poválečných "naplaveninách", neboť na hranici Odra – Nisa, stejně jako v Sudetech, žili dřív Němci. "Myslím, že naši lidé posuzují Poláky podle toho, co vidí hned za hranicemi. Nepořádek, rozbité domy, špína. To není Polsko! Tohle území má stejně podivnou historii jako naše Sudety. Sylwii umřela nedávno babička. Vyprávěla mi, jak je po válce vystěhovali od ukrajinských hranic sem ke Zhořelci. Ještě tři roky tady dělali s Němci na poli, než je odsunuli... Ale to bychom se dostali někam jinam." Vracíme hovor k rodině a jejímu česko-polskému fungování.Martinova manželka jezdí každý den do Bogytanie, kde pracuje v Poradně pro závislé na alkoholu a drogách. Kdo byl někdy v sobotu odpoledne v Bogatynii, tak ví, že má zřejmě práci nad hlavu. Poláci za to umí vzít.
Na politiku už rezignovala? "
Ne, loni byla zvolena za stranu PSL do okresního zastupitelstva ve Zhořelci a nyní je v okresní radě. Má na starosti mimo jiné školství. Vždycky jí to do politiky táhlo, ale doma se o ní nehádáme. Teda, téměř. Zajímavé je, že máme občas podobné problémy. Například teď řešili sloučení středních škol ve Zhořelci. Proběhlo to ale podstatně ve větším klidu než u nás. Dohodli se," říká Martin Půta, který je nejhlasitějším opozičním zastupitelem Libereckého kraje. Na otázku, jestli se nemůže někdy v budoucnosti stát, že on bude hejtmanem Libereckého kraje a ona starostkou okresu Zhořelec, který má 70 tisíc obyvatel, odpovídá záporně: "Takové ambice zas Sylwie nemá." Což se o něm říci nedá. Nad dávno prázdným šálkem kávy se mu o tom evidentně mluvit nechce. Na konec odpoví: "Chystáme se vyhrát se Starosty krajské volby. Problém je, že když se nám to povede, budou mě děti vidět ještě méně než teď."
PROFIL
Martin Půta (40)
Manželka Sylwie Půta-Swiercz (pracuje v Poradně pro závislé na alkoholu a drogách v Bogatynii) děti: Verunka (6 let), Viktorka (5 let) Vzdělání: gymnázium, dnes Metropolitní univerzita v Praze – obor Veřejná správa.
Starosta Hrádku nad Nisou od roku 2002, kdy vyhrál volby se sdružením Hrádek potřebuje změnu, toto sdružení vyhrálo volby ještě v letech 2006 a 2010. Pro politiku se rozhodl v okamžiku, kdy jeho předchůdce zpochybnil petici proti zmenšení parku, kterou podepsalo 1 600 lidí (což bylo víc hlasů, než dostal bývalý starosta Milan Faltus ve volbách).
V roce 2008 kandidoval za sdružení Starostové pro Liberecký kraj, kde získali 13,8 % a mají osm zastupitelů ze 45, je předsedou klubu.
V dubnu roku 2011 byl zvolen předsedou české části Euroregionu Nisa, kde nahradil bývalého hejtmana (dnes poslance Parlamentu ČR) Petra Skokana.