Trojmezí
Trojmezí – místo, kde se setkávají hranice tří států. Na mapě Evropy jich najdeme desítky. Česko – německo – polské Trojmezí leží na soutoku Lužické Nisy a Oldřichovského potoka. Státní hranice vedou středem obou toků. Nachází se necelé 2 km od centra Hrádku nad Nisou a nedaleko německé Žitavy. Nejbližším polským větším městem je Bogatynia.
Česko-německo-polské Trojmezí je svědkem proměn, kterými střední Evropa procházela v posledních 70 letech. Vzniklo až v roce 1945 na základě Postupimské dohody. Tehdy byla státní hranice mezi Německem a Polskem posunuta západním směrem k linii Odra – Nisa. Trojmezí bylo poté léta nepřístupné. Státní hranice, byť mezi spřátelenými zeměmi bývalého socialistického bloku, byly uzavřeny a dobře střeženy. Změna nastala až po roce 1989 s otevřením nových hraničních přechodů. Až od tohoto období nic nebrání návštěvě tohoto symbolického místa.
V roce 2004 se Trojmezí stalo svědkem Hvězdné chvíle Evropy, velké oslavy rozšíření Evropské unie. Proces otevření hranic by dokončen v roce 2007, kdy se Česká republika a Polsko staly součástí schengenského prostoru. Česko-polskou hranici lze překročit po lávce přes Oldřichovský potok. Břehy Nisy spojoval ještě nedávno Nebeský most, který býval 200 metrů od Trojmezí po proudu řeky, ale z důvodu špatného technického stavu byl zbořen. V současnosti města Hrádek nad Nisou, Žitava a Bogatynia usilují o výstavbu kruhového mostu přímo nad soutokem obou toků.
Na české straně Trojzemí je umístěn symbolický trojstranný žulový obelisk a dřevěná zvonička. Spolupráci tří měst v Trojzemí připomíná pomník na polské straně. Na německé straně Trojmezí je umístěn kříž a nedaleko odpočinkové místo pro turisty. Na Trojmezí trvale vlají státní vlajky všech tří zemí a modrá vlajka Evropské unie.
Na tomto symbolickém místě se každým rokem na jaře konají lidové slavnosti Společnou cestou, ekumenické bohoslužby, v červnu sem po řece přiváží poselství víla Nisa a v prosinci obyvatelé Trojzemí posílají vzkaz v láhvi po vodě. Po otevření hranic řeka Nisa ožila také díky turistům, kteří ji na lodích sjíždějí od Machnína až do saského města Ostritz.