Kostel sv. Bartoloměje
Katolický kostel sv. Bartoloměje v Hrádku nad Nisou patří k nejvýznamnějším barokním stavbám v Trojzemí. Nachází se nedaleko Horního náměstí. Přesto, že byl budován postupně, působí dnes celistvým dojmem. Jeho výjimečnost podtrhuje i jedinečná malířská a sochařská výzdoba.
Barokní skvost Hrádku nad Nisou
Kostel sv. Bartoloměje je poprvé zmiňován v listině z roku 1288. O jeho původní podobě ale nic nevíme, v roce 1424 byl zcela zničen husity. Nový pozdně gotický kostel byl postaven v roce 1466. Další vzhled ovlivnila renesanční přestavba, dokončená v roce 1586 a dostavba věže v letech 1670–73.
Současná podoba kostela pochází z 18. století. V první třetině 18. století byl kostel rozšířen o křížové lodi, presbytář a sakristii. V letech 1764-1766 pak přibyla klenutí, v celé ploše pokrytá freskami. Ze stejného období je i barokní vybavení kostela.
Interiér kostela
Autorem fresek je Jan Václav Spitzer. V klenebních polích hlavní lodi jsou znázorněny výjevy ze života sv. Bartoloměje. Fresky v klenbách bočních lodí zobrazují motivy Útěku do Egypta a Narození sv. Jana Křtitele.
Dominantu interiéru tvoří oltářní obraz hlavního oltáře s výjevem Utrpení sv. Bartoloměje zobrazujícím přivázaného mučedníka zaživa stahovaného z kůže. Jeho autorství je připisováno jezuitovi Ignáci Raabovi. Oltářní obraz je zavěšen v prostoru, dojem nebe umocňují sochy andělů, které obraz nesou. Symboliku podtrhují sochy apoštolů Petra a Pavla a Panny Marie Neposkvrněné.
V bočních lodích jsou umístěny skromnější oltáře. Jeden je věnovaný Smrti sv. Josefa, druhý je zasvěcen sv. Anně. Nejmenší oltářík je zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Bohatě zdobeny jsou rovněž kazatelna a křtitelnice.
Na chóru je umístěno šest soch: sv. Petr a sv. Pavel, sv. Anna a sv. Ludmila, sv. Norbert a sv. Vojtěch.
Kostel se pyšní plně funkčními varhanami. Ty pocházejí z let 1714-15. Původně byly instalovány v kostele benediktýnů na Starém Městě pražském. Po jeho zrušení byly varhany v roce 1788 odkoupeny a znovu postaveny v tomto hrádeckém kostele. Zajímavostí kostela jsou věžní hodiny, jejichž jeden ciferník je umístěn v interiéru nad varhanami.
Ve věži kostela jsou tři zvony. Nejstarší byl odlit roku 1575 a byl sem převezen z kostela ve Vítkově u Chrastavy. V roce 2000 byly do věže zavěšeny zvony sv. Bartoloměj a Panna Maria. Jejich hlasy vyzvánějí do okolí třikrát denně.
Okolí kostela
Bránu před kostelem střeží kamenné sochy sv. Josefa a archanděla Michaela pořízené J. T. Schöpferem roku 1761. U schodů před kostelem se nacházejí sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Křtitele roku 1708. Z niky ve věži kostela shlíží restaurovaná dřevěná socha sv. Bartoloměje.
Pozemek okolo kostela byl do roku 1868 využíván jako hřbitov. Ve zdi ohraničující pozemek je vestavěno 14 pozdně barokních zastavení křížové cesty z let 1767-1768. Mezi nimi se nachází i 12 náhrobků z 16.–19. století.
Nalevo od vchodu do kostela jsou pod křížem uloženy ostatky 97 hrádeckých obyvatel, které byly vyzdviženy z původních hrobů při archeologickém výzkumu v roce 2010. V sousední Kostelní uličce je v dlažbě vyznačen hrob vampýra Tobiáše, jehož ostatky jsou vystaveny v muzeu Brána Trojzemí na Horním náměstí.
Budova katolické fary, která má vchod z Liberecké ulice, byla dokončena v roce 1804.
Významné osobnosti spojené s kostelem sv. Bartoloměje
Významnou osobností pro kostel sv. Bartoloměje byl farář Joseph Tobias Schöpfer. Ve farnosti působil v letech 1755-1768. Právě on se největší měrou zasloužil o současnou podobu kostela. Na své ambiciózní plány přestavby kostela dokázal získat finanční prostředky. Nejvýznamnějšími donátory stavby byli majitelé panství Clam-Gallasové, kteří přispěli jak stavebním materiálem, tak i finančními prostředky. Část finančních prostředků ale věnoval J. T. Schöpfer ze svého.
Hrádek nad Nisou a okolní obce se nemohou pochlubit mnoha věhlasnými rodáky. Většího uznání došli bratři Schwarzové z Dolního Sedla. V Drážďanech působící Franz Schwarz do kostela věnoval sochy Ježíše Krista a Panny Marie. Dodnes se nacházejí po stranách presbytáře.
Záchrana kostela
Nezbývalo mnoho a kostel sv. Bartoloměje mohl potkat osud jiných církevních staveb, které nebyly udržovány a dnes již neexistují. V roce 1972 naštěstí započala postupná obnova. V první fázi bylo potřeba stavbu staticky zabezpečit. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století byly kompletně restaurovány fresky. Postupně byly ošetřeny a konzervovány také oltáře, sochy, obrazy, varhany a další vnitřní zařízení. V prvním dekádě 21. století byla již zrestaurována většina barokního zařízení.
Patron kostela – sv. Bartoloměj
Svatý Bartoloměj byl jedním z dvanácti Ježíšových apoštolů. Výjev Utrpení sv. Bartoloměje, na kterém je přivázaný mučedník za živa stahován z kůže, názorně vysvětluje, proč je sv. Bartoloměj považován za patrona těch, kteří pracují s kůží – koželuhů, sedlářů, ale také sedláků a řezníků.