Za výhledy do pískovcových hor
Svahy východní části Lužických hor ukrývají desítky pískovcových skal. Některé jsou ukryté v lesích, jiné vystupují nad koruny stromů a poskytují jedinečné výhledy do okolí.
Ty nejzajímavější jsou snadno přístupné po turistických stezkách. Pojďme se tedy vydat do pískovcových hor. Můžeme se přiblížit autem nebo jako výchozí bod zvolit Hrádek nad Nisou. A nemusíte se bát, že zabloudíte, v lesích je hustá síť turistických značek, která vám navíc umožní volit mezi různými délkami tras.
Pokud vyrazíte z vlakového nádraží, zvolte žlutou turistikou značku. Ta vás dovede až k areálu Kristýna. Tady změníme barvu na modrou. Čeká nás cesta na první vyhlídku. Takže do kopce. Odměnou je výhled ze skalního výchozu na Kohoutím vrchu. Hrádek nad Nisou se začíná skrývat za stromy, pod námi ale nelze přehlédnout Kristýnu a saskou Žitavu. Západním směrem projevy civilizace mizí. Pod námi je jasně patrné údolí Bílého potoka, které tvoří česko-německou hranici, nad ním německé Výří skály (Uhusteine), napravo od nich na obzoru dvouvrcholový hraniční Hvozd s rozhlednou a budovou restaurace, nalevo Sokol a Jezevčí vrch.
Kohoutí vrch opustíme po modré značce, překonáme vrchol Sedleckého Špičáku a přes malé sedlo dojdeme až na Popovu skálu. Ta je dominantou východní části Lužických hor. Pohlédneme z ní do tří zemí najednou, při dobré viditelnosti spatříme vrcholky Jizerských hor, Krkonoš a Českého středohoří. V orientaci pomohou panoramatické tabule, umístěné na nejvyšším bodě vyhlídky. Po modré značce se vrátíme do sedla mezi oběma vrcholy a pokračujeme po ní až pod Tobiášovu borovici. Cestou míjíme výraznou skálu Podkova. Řada podkov na jejím povrchu je podle pověsti dílem ohnivého koně, který tudy unášel loupeživého rytíře z nedalekého Loupežnického vrchu. Z cesty od Podkovy je omezený výhled na další pískovcové skály Skalního divadla.
Od Tobiášovy borovice pokračujeme po červené značce do Krásného dolu. Odtud se můžeme vrátit zpátky do Hrádku nebo po zelené turistické značce vystoupat k Vraním skalám. Na plochu mezi skalami lze při troše šikovnosti vylézt. Odměnou nám bude nový výhled do krajiny. Stezka dále vede ještě kolem Horních skal, které mají v oblibě zvláště horolezci. Tady putování po pískovcových horách končí. U barokní kaple na Horním Sedle se napojíme na červenou turistickou značku, sejdeme zpět do Krásného dolu a odtud po modré se vrátíme do Hrádku nad Nisou.
Celý popsaný okruh má délku asi 19 km a převýšení 630 m. Cestu si je možné usnadnit a některou ze skal vynechat. Nejsnazší přístup je z Dolního Sedla, odkud je to jen kousek na Popovu skálu. Horní a Vraní skály jsou zase nejlépe dostupné z Horního Sedla.
