Krajinou Trojzemí

Stával za plotem zahrady rodinného domu, ale při poslední opravě kus pozemku o několika metrech čtverečných odkoupilo město a kříž je dnes v celé své kráse k prohlédnutí aniž by pohled rušil plot.

Dnes už nevíme, co vedlo Antona Stompfeho ke zřízení nové „kapličky“, jak se takovým památkám dříve také říkalo. Z textu na podstavci je patrné, že ke zřízení došlo v roce 1800, jedná se tedy o jeden z nejstarších křížků v Hrádku nad Nisou. Z městské kroniky ještě víme o renovaci v roce 1929.

Po druhé světové válce už doba drobným památkám nepřála. Přesto se v roce 1950 našel člověk, který plechový kříž alespoň natřel a pomohl tak tomu, že se památka dochovala déle. Odezva na natření kříže však přišla rychle, už za dva dny doma zvonili příslušníci StB, kterým se takové počínání pranic nelíbilo. Panu Sittemu se tehdy nic nestalo i díky kolegům z práce, kteří se jej zastali.

Na pískovcovém podstavci býval umístěn kříž se siluetou Ukřižovaného, vyřezaný z plechu a ručně malovaný. Zub času jej ale nemilosrdně ohlodal. V roce 2010 byla podle zbytků dochovaného plechu vytvořena jeho kopie. Moderní metodou airbrush na něj hrádecký výtvarník Viktor Beneš namaloval Krista. Ač moderní, je zpracován s velkou pokorou. Hrádecký kameník Josef Tichý se postaral o obnovu pískovce včetně původního německého textu. Český překlad zní: „Ve všech čtyřech částech světa ti, kteří v Ježíše Krista věří a jeho hořké utrpení a umírání vidí, se neztratí“. Pod textem je ještě doplněn letopočet vzniku křížku 1800 a jméno toho, kdo jej zřídil: Anton Stompfe.

Kříž byl po obnově požehnán 28. září 2010, tedy necelé dva měsíce po velké povodni. K tomu se váže ještě jeden příběh. Výtvarník Viktor Beneš po povodni svoji dílnu, stojící u řeky Nisy, už ani nechtěl obnovovat. Impulsem ke změně názoru mu ale byla právě prosba o vytvoření tohoto nového kříže.