Krajinou Trojzemí

V roce 2005 byla opravena, nechybí ani Panna Marie nebo obrázek sv. Hedviky, patronky Slezska. Kolem božích muk jsou umístěny dvě kamenné lavičky, které přímo vyzývají poutníka, aby se zde na cestě z Libverdy do Hejnic zastavil a odpočinul si.

Lázně Libverda, ve kterých boží muka jsou, mají ve znaku kohouta. Proč?

Inu, žil byl zde kdysi dávno chalupník, který měl malé hospodářství, ve kterém nechyběl ani houf slepic v čele s kohoutem. Kohoutovi se dařilo dobře a začal tloustnout. Chalupníkovi i jeho rodině se zdálo divné, že kohout začal velmi rychle přibývat. Začali ho tedy sledovat. Milý kohout nechodil, jako jiné slípky pít k potůčku, ale do mokřiny k pramínku. Kohout se dlouho těšil dobrému zdraví, ale i on z tohoto světa jednou odešel a hospodáře napadlo podívat se do jeho útrob. Užasl, kohout nebyl plný tuku, ale jeho vnitřnosti byly obrovské. Muž se tedy rozhodl, že vyzkouší vodu z pramene, kam chodil kohout pít na sobě. Stal se zdravým a silným a to neutajil před sousedy, kteří také začali vyhledávat zázračnou vodu z pramen. Místu dali jméno Libverda a kohouta, nálezce léčivých pramenů, z vděčnosti a na věčnou památku zvěčnili v erbu!

Malé, ale malebné Lázně Libverda stojí za návštěvu a určitě by neměl nikdo zapomenout ochutnat léčivé účinky místního pramene.

Zakladatelem lázní byl Kristián Filip hrabě Clam-Gallas. V letech 1776 – 1818 nechal otevřít nové prameny. V Lázních Libverda se léčí pohybový aparát, cukrovka, srdeční, cévní, duševní onemocnění.

A ještě další zajímavost, původní název lázní byl Liverda. Můžeme se opřít o tento výklad názvu obce: řečí prvních kolonistů Bieberštejnů byla švýcarská vlaština (archaický název pro italštinu) a v ní znamenalo LI – místo a VERDA – zelené, nebo pravděpodobnější RIO VERDA – zelený potok.