Krajinou Trojzemí

Podle datace na soklu pochází z roku 1817. Zřídil jej Anton Scholz, rolník z domu čp. 19 z Raspenavy na svém zemědělském pozemku. Po jeho úmrtí se o kovový kříž s iluzivní strukturou dřeva s plechovým malovaným korpusem ukřižovaného Krista staral jeho syn Gottfried Scholz. Čelní strana soklu je opatřena novodobým obrázkem s motivem Piety, čelní strana dříku nese obrázek s námětem Nanebevstoupení. Římsu hlavice dekoruje obrácené srdce, pod ním je rozeta. Kříž je ohrazen dřevěným plůtkem osazeným ze čtyř žulových sloupků.

Pokud bude slunečný den, posaďte se do trávy a přečtěte si úryvek z knihy Miloslava Nevrlého o Jizerských horách:

„Na západě Jizerských hor, v hlubokých a souvislých lesích kolem Hemmrichu, se to kdysi lupiči jenom hemžilo. Z boleslavského kraje vedla přes Frýdlant do Zhořelce prastará obchodní cesta. Jedna její větev procházela Oldřichovem v Hájích, stoupala po úbočí Svahového vrchu a překračovala Jizerské hory v nevýrazném sedle na místě zvaném dnes Scheibe. Scheibe měla špatnou pověst - na vozy kupců prý čekali v horských lesích lupiči. Mezi ně patřil i silniční lupič Petr Vorbach, který byl oběšen 30. listopadu 1470 ve Zhořelci. Podle jizerskohorské pověsti bydlel prý Vorbach v tak řečené loupežnické jeskyni, v černé sluji v žulových balvanech na raspenavské straně hory Kopřivníku. Dobří znalci Jizerských hor najdou ještě dnes onu zvláštní jeskyni: v nejhustším houští a balvanech ústí nízký, snad půl krát půl metru velký otvor mezi skály. Po několika metrech plazení úzkou chodbou se objeví v záři svítilny jeskyně několik metrů velká. Pustota a divokost dnešního okolí propůjčují jeskyni loupežnický ráz. Bude-li kdo hledat v nitru skály poklad, nebude první: už hodně lidí pátralo v jeskyni po naloupených pokladech Petra Vorbacha i po tajné chodbě, která prý odtud vedla do Skalního hradu.“
(Citace z knihy M. Nevrlého: Kniha o Jizerských horách)