Krajinou Trojzemí

Na hrobce, stejně jako na většině ostatních, nás zaujme čelní fasáda z pískovce. Průčelí je členěno podobně jako průčelí tehdejších domů. Vlastně již od renesance byly téměř všechny architektonicky významné stavby budovány podle určitých jednotných pravidel, které mají původ ve starém Řecku. Kompozitní řád je kombinací korintského sloupu s iónskou hlavicí. Tato kombinace byla prvně použita ve starém Římě za vlády císaře Augusta. Od renesance se pak s podobnými stavbami postupně setkáváme po celé západní části Evropy. Vchod do kaple je zaklenut obloukovou klenbou, která je jakoby stlačena vahou stavby nad ní. Nicméně jde samozřejmě o architektonický záměr tvůrce. My dnes popisujeme takovýto tvar jako stlačenou, segmentovou klenbu. Obdélné stylizované pilíře, jakoby zapuštěné do zdiva po stranách hrobky, se nazývají pilastry. Naproti tomu po stranách brány jsou dva sloupy s kruhovým průřezem, které nesou nad nimi vystupující profilovanou římsu.

Ve výklencích po obou stranách kaple stojí dvě postavy. Pravděpodobně jde o Lásku a Závist. Jedna s beránkem a korunou, druhá s hadem a zlým psem. Podle těchto atributů již není těžké uhádnout, která postava je která. Nahoře, na  dekorativně pojatém nástavci, nazývaném v takto řádově pojaté architektuře fronton, jsou osazeny dvě postavy sedících andělů. Čelo štítu se nazývá fronton a skoro vždy slouží k další výzdobě, v tomto případě jde zejména o vegetativní vzory, čili stylizované květiny či rostliny.

Běžnou součástí hrobek bývaly nádherně zdobené kované mříže. Mříž této pohřební kaple je členěna obdobně jako vrata té doby, ale zde je vše z kovaných profilů rozvíjejících se ve stylizované květy.