Krajinou Trojzemí

Datována je do roku 1730, je tedy o něco mladší, než vedle stojící hrobka Mönch. Rozdíl v sousedství stojících staveb je však výrazný. Uměřená hrobka Mönch má ještě tradiční vyvážené a klidné proporce, hrobka Finck je ale ve své hmotě již plně rozehrána barokní hravostí.

Fasáda již není pouze prolamována k zvýraznění svých proporcí, ale je rozhýbána do barokní dynamické formy vrcholného baroka, tak typického pro střední Evropu.  Pro podobnou architekturu se jen těžko hledají slova, kterými ji lze uspokojivě popsat. Hrobka již nemá vůbec stěny, ale místo nich jsou její boky rozehrány do několika stran vybíhajícími bočními pilastry, stejně tak zaklenutí vchodu již není klenbou, ale pestrou hrou barokních rostlinných ornamentů uprostřed korunovanými lebkou, tvořící protiklad živostí olistěných větví. Nad bohatě profilovanou korunní římsou, rozlámanou do řady segmentů sledujících členitý půdorys budovy, stojí barokně pojatý štít hrobky po stranách vroubený postavami umrlců. Boční části štítu pak vybíhají do atikové římsy, která je v rozích osazena soškami andílků Putti, stejně jako vrchol štítu. Stranou pilastrů stojí po obou stranách symetricky na konzolách umístěné ženské postavy symbolizujícími nebeskou slávu. Levá drží v ruce Boží oko, pravá pak stojí na koruně, odvracejíce se od postavy chlapce s mýdlovou bublinou. Vstup do pohřební kaple je opatřen těžkou, velmi výrazně profilovanou kovanou mříží.