Hlavním cílem projektu byl rozvoj již vytvořené sítě školských zařízení – Svazek škol Š:schkola. Specifické cíle byly:
- Rozvoj jazykových kompetencí a dovedností češtiny a němčiny žáků i učitelů svazku škol.
- Výměna zkušeností v oblasti vzdělávání – rozvoj společného vzdělávacího programu svazku škol.
- Rozvoj poznávání společenských a kulturních specifik, překonávání kulturních bariér, výměna zkušeností a informací.
- Tradiční řemesla v Trojzemí.
Ve svazku škol je samozřejmostí společná výuka, společné pobyty, společné volnočasové aktivity, dvojjazyčné vzdělávací programy. Tento princip budeme rozvíjet i nadále. Naším cílem už ale není jen výuka jazyka partnera a získávání jazykových kompetencí a dovedností. Cílem projektu proto také bylo dosáhnout víc - začlenění jazykové výuky do konkrétních odborných témat a činností. Dnešní mládež je náročná a školy hledají nové přístupy a motivace žáků ke vzdělávání. Jednou z možností je využití nadšení žáků pro praktické činnosti – práce s dřevem, kovem, keramikou, výrobky z drátu, výroba šperků, výrobky z textilu a vlny apod. Souhrnně se jedná o podporu polytechnického vzdělávání. To je trend současného školství, který jsme my ještě doplnili o jazykové vzdělávání.
Při prvním podání projektu se nám mnozí ostřílení realizátoři velkých projektů smáli. Nechápali naše minimální požadavky na vybavení v souvislosti s velkými požadavky na získané kompetence – k učení, komunikativní, k řešení problémů, sociální, pracovní i občanské. Prvním šokem pro tyto odborníky byl fakt, že jsme dostali důvěru a náš projekt byl nakonec podpořen. A druhý šok zažívali, když viděli na vlastní oči výsledky naší práce a nadšení žáků i učitelů při jednotlivých aktivitách i prezentaci výsledků naší společné práce. To nakonec zažili i představitelé našich zemí z Trojzemí při oslavách vstupu no EU 1. 5. 2019. Navždy si budou žáci našich škol pamatovat udivené i nadšené pohledy minstrů a primátorů při prezentaci výsledků našeho projektu a podobné reakce dospělých i děti u našich stánků.
Jsme hrdí na námi vytvořenou fungující mezinárodní síť škol. Hlavním požadovaným výsledkem projektu proto bylo dosažení stavu, kdy se přeshraniční výuka a spolupráce daří a rozvíjí a dává dobré naděje do budoucnosti.
Náš vzdělávací program propojuje metody, postupy a zásady česko – německého vzdělávání s konkrétní prací pedagogů a žáků. Vzniká tak živý systém, který dokáže absorbovat nové pedagogické poznatky stejně jako společenské a kulturní potřeby a požadavky a transformovat je do nových metod a postupů dvojjazyčného vzdělávání v pohraničí. V tomto duchu jsme chtěli reagovat i na nové požadavky, které dnes směřují k pedagogům i žákům. Jsou to požadavky a potřeby trhu práce. V pohraničí ubývá zájemců o studium tradičních řemesel.
Není běžně ve školách plánován rozvoj vědy, techniky, dovedností a tradic. Přitom se na nás ze všech stran obracejí s nutností rozvoje polytechnického vzdělávání. My jsme tento nový trend ale zachytili. Nejen, že jsme připomněli tradiční řemesla, ale podařilo se nám vybudovat modelová pracoviště, která budou sloužit jako vzor pro ostatní školská zařízení v Euroregionu Nisa. Každá škola se specializovala v rámci projektu na různou oblast techniky - obrábění kovů, výroba textilu, výroba keramiky, drátenictví, šperkařství, práce se dřevem, s vlnou apod., K dané tématice mají školy připravené metodicky a didakticky kompletní výukové programy, které jsou dvojjazyčné a na jejichž přípravě se podíleli mimo žáků, pedagogů i odborní experti. V rámci projektu byly výukové programy prakticky vyzkoušeny žáky naší školy i žáky partnerských škol svazku Š:Schkola.
Každé zařízení se specializuje na jiný druh řemesel.
Co vzniklo:
- pracoviště pro realizaci dvojjazyčných vzdělávacích programů se zaměřením na obrábění, výrobu textilu, výrobu keramiky, drátenictví, šperkařství, práci se dřevem, práci s vlnou
- dvojjazyčné pracovní listy zaměřené na zajímavé úkoly pro děti 3-18 let.
- zkušenosti s realizací programů při ověřování v rámci návštěv partnerských škol
- žáci i učitelé získali potřebné kompetence, zkušenosti, pracovní návyky, dovednosti apod.
Každá škola vytvořila 15 vzdělávacích programů v rámci řemesla, které jí bylo svazkem škol přiděleno. Součástí každého programu je pracovní list pro žáka v českém a německém jazyce s popisem práce a postupem realizace. Pro učitele je připraven v českém i německém jazyce metodický postup realizace aktivity. Každá škola pak realizovala minimálně 21 výjezdů do partnerských škol, kde si vyzkoušeli v rámci projektových a setkávacích dnů programy, které připravili ostatní projektoví partneři.
Pracoviště jednotlivých škol během projektu i po jeho ukončení jsou využívána při projektových a setkávacích dnech a jsou k dispozici všem základním a mateřským školám Euroregionu Nisa.
Stanovili jsme si cíle a ty jsme také splnili:
- zlepšení a zkvalitnění jazykových dovedností žáků svazku škol Š:Schkola díky využívání specifických forem jazykové výuky při běžné výuce, při společných setkávacích dnech, vícedenních pobytech a letním česko-německém táboře
- zlepšení komunikačních kompetencí žáků a učitelů, zajištění hlubšího poznání kultury a tradic partnera, výměna zkušeností a informací,
- zvýšení kompetencí v oblasti sociální, pracovní a personální s cílem směřovat žáky svazku k zodpovědné volbě povolání.
- propagace tradičních řemesel v Trojzemí s vazbou na uplatnění na trhu práce,
- vytváření příznivých podmínek pro uplatnění absolventů našich programů na trhu práce,
- vytváření příznivých podmínek pro zapojení žáků, pro které by mohlo být z důvodu sociálního znevýhodnění a ekonomického zázemí rodiny vzdělávání nedostupné,
- vytváření moderního chápání role muže a ženy v souvislosti s volbou povolání a uplatněním na trhu práce.
V rámci rozvoje sítě škol jsme plánovali vytvořit ICT strukturu pro společné plánování a realizaci projektu. Ve společném webovém prostoru měly vzniknout sdílené kalendáře a adresáře, které nám pomohou s plánováním ověřování vytvořených programů, předáváním zkušeností a informací. Ani jsme před zahájením projektu a při tvorbě ICT struktury na začátku realizace netušili, jak vizionářské jsou to cíle. V souvislosti s pandemií Covid – 19 jsme nakonec vytvořenou ICT strukturu použili i pro komunikaci učitelů a žáků, sdílení dokumentů a komunikaci projektových partnerů v období, kdy nebylo možné osobní setkávání. Díky této naší plánované aktivitě jsme byli schopni zvládnout realizaci projektu i ve složitém období pandemie i složitém období různé softwarové politiky našich zemí, která nám neumožnila použít běžně dostupné komunikační nástroje – v Sasku např. školy nemohly používat produkty Microsoft Office 365.
Tradičním a velmi oblíbeným prvkem setkávání jsou společné Č – N pobyty. Z projektu jsme měli plánované hradit dopravu, ubytování a stravování dětí na pobytech a příslušné mzdové náklady na zajištění pobytů a tlumočení. Každý rok jsme plánovali uspořádat prázdninový Č – N tábor pro děti se zájmem o rozvoj jazykových znalostí. Tábory jsme stihli díky rozvolnění pravidel během jednotlivých vln pandemie. Bohužel pobyty jsme posouvali, jak jen to šlo, aby je bylo možné uskutečnit. Nakonec se to stejně nepodařilo. Poslední pobyty byly smutné. Děti museli komunikovat prostřednictví elektronických zařízení. A tak jsme zažili nadšené vyprávění dětí před kamerou a smutné pohledy těch před obrazovkou, ale i zklamání a pocit zmaru učitelů a dalších realizátorů projektu, kteří investovali do projektu spoustu energie, času a nápadů a pak jen zklamaně poslouchali, že se zavírají hranice, školy, ruší setkání a pobyty.
Ani tohle všechno nás neodradilo od další spolupráce. Dnes ale víme, že se musíme dobře připravit na další období. Moderní technologie nám pomohly dokončit náš projekt ve složitém období a tam je také budoucnost. Školy v ČR přecházejí na nový způsob výuky, doplňují do svých vzdělávacích plánů digitální kompetence a vybavují školy novou technikou. I náš přeshraniční program jazykové výuky musíme v tomto duchu inovovat. My už ale víme, co potřebujeme a budeme připraveni podat další projekt, který nás posune opět o kousek dál.
