Obec byla oficiálně přejmenována 6. března 1927. Zvláštní nařízení k tomu vydalo saské ministerstvo vnitra.
Historie lázní Opolno se začala psát v roce 1836, kdy byly při těžbě uhlí v místním dole objeveny léčivé prameny. Jelikož byl důl nerentabilní, jeho majitel Gottlieb Apelt jej uzavřel a otevřel v Opolně první lázeňské zařízení. Zařízení stálo poblíž křižovatky cest vedoucích do Bogatyně a Jasné Góry, u potoka Lichtenberger Wasser. Nejprve využívali prospěšné vlastnosti místních vod obyvatelé okolních vesnic a také horníci. Postupem času, po rozvoji lázní a zvyšování povědomí o nich, začali Opolno navštěvovat pacienti z celého Saska a České republiky.
Léčil se zde revmatismus, artritida, paralýza, neuralgie, kožní choroby a ženské nemoci. Kúry využívané v lázeňských zařízeních byly kromě pití léčivé vody také různé koupele, například bahenní koupele, parní koupele, vzduchové a lehké koupele, střiky. Zařízení prosperovalo a rychle se rozvíjelo, přibývaly dřevěné vany a koupelny. Brzy bylo v Opolnu zřízeno nové lázeňské zařízení známé jako Saské Teplice. Jejich tvůrcem byl syn Gottlieba Apelta, Fryderyk. Po smrti Gottlieba Apelta v roce 1867 převzal jeho zařízení Johann Gottlieb Schroeter, který 10 let poté otevřel moderní lázeňský hotel Carolabad. V letech 1882-1909 vznikaly nové a stále modernější lázeňské domy. Byly to postupně: Karolíniny lázně - 1882; Albertovy lázně - 1884-1885; Císařské lázně - 1902; Anniny lázně - 1905; Josefovy lázně - 1909.
Bylo otevřeno také nové lázeňské zařízení „Stahlquelle“ se železitou a manganovou vodou. V Opolně existovaly tři lázeňské domy: Zum Kurhaus, kde je nyní domov s pečovatelskou službou, Zum Oppelsdorf a Zum Annenhof, které se do dnešní doby nezachovaly. Lázeňští hosté mohli navíc využívat služeb 26 soukromých penzionů, jejichž vlastníkem byla obec. Jejich správcem byl starosta, naneštěstí začal po druhé světové válce postupný úpadek lázní. Jedním z problémů byla i obtížná silniční dostupnost. V roce 1950 poskytla společnost „Uzdrowiska Polskie“ půjčku na financování rekonstrukce lázeňských zařízení. Díky tomu mohly být v červnu téhož roku lázně oficiálně otevřeny. Rozvoj těžby v dolech bohužel způsobil to, že v roce 1957 lázeňské prameny zmizely, byly pohlceny povrchovým dolem. A tím také skončila historie lázeňského zařízení Opolno Zdrój .
V obci dále stojí za návštěvu novogotický kostel Narození Panny Marie, vysvěcený 2. listopadu 1902, který byl postaven s ohledem na návštěvníky lázní. Zachovala se zde také řada lázeňských budov.