Lyžařský tábor 2024 byl po 10 letech opět skoro bez sněhu. Už před odjezdem jsme váhali, zda lyže brát, ale nakonec jsme zariskovali a vyplatilo se. Lyžovali jsme sice jen v pondělí a v úterý, ale o to intenzivněji (4 hodiny každý den). První den jsme vyrazili na asi 20 minut chůze vzdálenou sjezdovku (lanovku) Horní domky, na kterou navazuje lanovka až na Lysou horu. Podmínky na svahu byly náročné, sníh byl těžký a v prudších pasážích se tvořily boule. Naopak ve vrcholových partiích byl sníh ideální. Po únavném sjezdu jsme byli rádi, že můžeme dát nohám alespoň trochu odpočinku sezením na lanovce. Snad všichni jsme s úlevou v 16 hodin sundali lyže i boty.
Vymýšleli jsme, jak umožnit pohodové lyžování i méně zdatným lyžařům, přecijen skiareál na Lysé hoře by druhý den mnoho dětí odradil a není moc přehledný. Příliš možností jsme neměli, ale když jsme nalezli rozumný autobusový spoj, rozhodli jsme se v úterý navštivit menší areál v Příchovicích - U čápa. I tam sníh "tekl", ale díky mírnějším svahům nebylo lyžování tak náročné. Daleko náročnější byla chůze z Kořenova do Příchovic. Ten den jsme měli nachozeno přes 6 kilometrů.
Celkem se nám hodilo, že na středu meteorologové předpovídali dopolední déšť. Ten ale vydržel až do pozdního odpoledne a tak jsme den vyplnili hrami, doplněním zásob a povalováním. A také proběhnutím trasy výsadku, takové lehčí varianty výsadků, které několikrát za rok organizujeme v DDM (více zde: https://www.hradek.eu/page4.aspx?zaz=2994-5064).
Ve čtvrtek po obědě to vypuklo, děti absolvovaly trasu okolo 8 km, po cestě plnily jednoduché úkoly, ale zejména se orientovaly v terénu, braly ohled na mladší členy skupiny a nakonec se samy rozhodly, zda absolvují delší trasu před Dvoračky, nebo zvolí nenáročný návrat na chatu. Všechny skupiny se rozhodly "přidat si" a za odměnu na ně na Dvoračkách čekala možnost dát si něco dobrého k pití či jídlu. Dolů k chatě to už bylo, jak se říká, zadarmo. Čtvrteční večer bývá vyplněn tradiční diskotékou a ani letos tomu nebylo jinak. Předcházely jí ještě vlastnoručně vyrobené pizzy. Spát jsme šli pozdě a také jsme v pátek pozdě vstávali. To ale moc nevadilo, protože jedinou činností bylo balení a úklid. Domů jsme dorazili po 17. hodině.
Nezbývá než prohlásit letošní tábor za úspěšný a těšíme se na další pokračování v roce 2025. Věříme, že sněhové podmínky budou lepší, abychom nemuseli tolik improvizovat.
Poděkování patří jak účastníkům za jejich nasazení, tak vedoucím, kteří se starali o hladký průběh tábora.