Na těchto plochách není možné příliš experimentovat s kvetoucími loukami a podobně, protože zde potřebujeme spíše kompaktní přírodní zelený koberec. Tyto trávníky jsou využívány pro krátkodobý odpočinek v teplých měsících, po práci nebo ve volných dnech k posezení nebo piknikům. Je proto vhodné, pokud jsou v jejich bezprostřední blízkosti nebo i uvnitř jejich ploch soliterní stromy poskytující stín. Tráva je příjemná při kontaktu s lidskou kůží, na rozdíl od jiných materiálů tvořících městské povrchy, jako je asfalt nebo dlažba. V opravdu teplých dnech se také tolik nezahřívá.
Někdy takové trávníky slouží k pořádání různých akcí, dětských dnů, koncertů a podobně. Jsou to zkrátka místa, která jsou nám lidem příjemná. Aby je bylo možné takto využívat, musí se tomu přizpůsobit i péče. Výše jsme zmiňovali speciální složení travních směsí pro tyto plochy. Jsou jakousi kombinací nebo možná spíše přechodem mezi směsmi okrasnými a hřišťovými, které musejí snášet opravdu enormní zátěž. Obecné platí jedno pravidlo, a to zní, že čím intenzivnější očekáváme zátěž, tím více zastoupen by měl být jílek vytrvalý. Tento druh trávy má dnes vyšlechtěnou celou plejádu odstínů, takže si můžeme dokonce předem zvolit, zda chceme mít v budoucnu trávník světle zelený nebo naopak tmavší. Kromě jílku se vysévají ve směsích semen ještě lipnice luční nebo metlice trsnatá. Také tyto trávy jsou také odolné proti sešlapávání, dobře odnožují a vytvářejí tak husté drny a zároveň jsou přizpůsobivé k častějšímu sekání.
Když je řeč o sekání, někdy jeho načasování bývá hotová alchymie. Pokud se blíží nebo již probíhá období sucha, je dobré, aby trávník nebyl příliš krátký, na druhou stranu veřejnost vyžaduje právě onu nízkou výšku. Správce těchto ploch to nemá opravdu jednoduché.