Hrádek nad Nisou – to je kromě jiného ideální místo pro podnikání výletů do Lužických hor. Značení nevynechávají žádné z nejzajímavějších míst. Cyklisté, přijíždějící od jihu, překonávají hřeben Lužických hor zpravidla po trase č. 25 vedoucí přes Horní a Dolní Sedlo. A právě na Dolním Sedle je jedno z pěkných míst, kde si turisté mohou odpočinout a děti pohrát na hřišti. Nachází se na křižovatce zeleně a modře značené turistické trasy a jen kousek od zmíněné cyklostezky.
Na Dolním Sedle je možné posedět, ale také doplnit pitnou vodu. Děti zde najdou kolotoč, několik druhů houpaček, dřevěnou věž se skluzavkou, malou lezeckou stěnu nebo lanovou síť. Součástí volně přístupného areálu je také multifunkční hřiště s umělým povrchem.
Pohled z areálu dává tušit, že by z vyššího místa mohl být výhled do zajímavé krajiny. Pokud se tak rozhodnete, vydejte se vzhůru po zelené turistické značce do sedla pod Popovou skálou. Tady na vás čeká výběr: levá cesta vede k dominantě východní části Lužických hor Popově skále, pravá na Sedlecký Špičák a Kohoutí vrch. Nebo se vydejte na oba vrcholy, protože výhledy nejsou stejné i když oba nabízí pohled do tří zemí najednou.
Vrchol Popovy skály byl zpřístupněn v roce 1907. Vystoupá se na něj po kovových schodech. Panoramatické tabule na nejvyšší skále pak pomohou s identifikací viditelných vrcholů. Za pěkného počasí tvoří panorama Krkonoše, Jizerské hory, Ještědský hřbet, Ralská pahorkatina, České středohoří a samozřejmě nejbližší Lužické hory.
Ze sousedního Kohoutího vrchu se otevírá pohled k saské Žitavě, údolí hraničního Bílého potoka a řadě pískovcových skal vystupujících nad koruny stromů.
Cestu zpátky k odpočinkovému místu na Dolním Sedle je možné uzavřít v okruh například přes Skalní divadlo a Císařské údolí. Cyklistům pak patří upozornění, že odbočky k oběma zmíněným vyhlídkám jsou určeny primárně pěším turistům.