Pokračování těžby do finálního verdiktu by dle soudu mohlo mít negativní dopad na životní prostředí i zdraví. Čeští politici mluví o prvním vítězství a skvělé zprávě.
České úřady se na unijní soud obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Polsko odmítá, že by rozšířením dolu a další těžbou porušovalo unijní právo. Varšava nedávno schválila prodloužení jeho provozu do roku 2044.
Podle usnesení Soudního dvoru EU nelze vyloučit, že před rozšířením těžby se musí posoudit vlivy na životní prostředí. Přinejmenším se dle soudu musí ověřit nutnost takového posouzení. Soud také poznamenává, že je dostatečně pravděpodobné, že pokračování těžby až do konečného rozsudku by mohlo mít negativní dopad na hladinu pozemních vod na českém území.
Místopředsedkyně soudu připustila, že jde o vážnou újmu na životním prostředí a lidském zdraví, která je „v zásadě nevratná“.
Polsku se pokuty mohou vyplatit, míní zpravodaj
Polsko také podle soudu dostatečně neprokázalo, že by pozastavení těžby hnědého uhlí v Turówu znamenalo skutečné ohrožení jeho energetické bezpečnosti, dodávek elektřiny spotřebitelům či přeshraničního obchodu s elektrickou energií. „Rovněž údajná újma, na niž poukazuje Polsko a která je spojena s nemožností provést významné projekty a investice v oblasti energetiky, každopádně nemůže převážit nad úvahami spojenými s životním prostředím a lidským zdravím,“ konstatuje soud.
Pokud by polské úřady verdikt nerespektovaly, může jim soud na žádost Evropské komise vyměřit vysoké pokuty. Ty hrozí i v jiném sporu týkajícím se ochrany přírody, a to o těžbu dřeva v Bělověžském pralese. Unijní soud už v roce 2018 nařídil ukončit kácení ve velkém, které ohrožovalo tamní výjimečný ekosystém. Komise letos v únoru uvedla, že Varšava se verdiktu zcela nepodřídila, na pokuty ale zatím nedošlo.
„Elektrárna, která je u dolu Turów, je zodpovědná za osm procent polského energetického mixu. Pokud by se těžba zastavila, potom by elektrárna neměla jak pracovat, to by byl pro Polsko velký problém,“ vysvětluje zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé. Je proto podle něj otázka, nakolik bude Varšava verdikt respektovat. „Nevylučoval bych i to, že se Polsku může vyplatit platit pokuty a dál pokračovat v těžbě,“ nastiňuje.
První vítězství, i když pět minut po dvanácté, zní z Česka
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) označil rozhodnutí evropského soudu za první velké vítězství v kauze Turów. „Za všechny naše občany jsem nesmírně rád a děkuji všem, kteří nám pomáhají v právní bitvě za naše životní prostředí,“ napsal na Twitteru a ocenil ministerstvo zahraničí.
„Jsme přesvědčeni, že Polsko porušilo právo Evropské unie, když povolilo rozšíření těžby v hnědouhelném dole v těsném sousedství s naší republikou i s územím Německa. Touto činností je negativně dotčeno nejen právo obyvatel česko-polského pohraničí na vodu, neboť těžba ovlivňuje hladinu podzemní vody, ale také kvalita životního prostředí i majetek obyvatel,“ doplnil ministr životního prostředí.
„Skvělá zpráva. Soudní dvůr na základě návrhu České republiky nařídil Polsku bezodkladně pozastavit těžbu uhlí v dole Turów do doby meritorního rozhodnutí! Díky za spolupráci ministrovi životního prostředí,“ napsal na Twitteru ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) a poděkoval Brabcovi.
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK) označil za odpovědnou polskou energetickou společnost PGE s tím, že není ochotna jednat o dopadech těžby na život lidí v českých obcích. „Stále platí naše ochota jednat o opatřeních a kompenzacích,“ doplňuje Půta. Podle Mathého je ve hře, že Polsko na kompenzace, které dosud odmítalo, pod tlakem přistoupí.
„Soudní zastavení těžby přišlo doslova pět minut po dvanácté. Někteří lidé v nejbližších obcích žijí v permanentním strachu o pitnou vodu – především ti, kdo jsou závislí na svých studnách. Ve společném vodním zdroji na Uhelné klesá hladina vody o několik metrů ročně, celá obec by se tak mohla ocitnout na suchu v jedné chvíli jako celek,“ sdělil Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná.
Polští politici útočí na Soudní dvůr
Hnutí Greenpeace pak podle koordinátorky její uhelné kampaně Nikol Krejčové doufá v to, že firma PGE, která vlastní důl i sousední elektrárnu, nyní zajistí, aby její zaměstnanci z komplexu Turów nepřišli o své peníze, a že jim i po uzavření dolu bude vyplácet nezkrácený plat. „Věříme, že se PGE ke svým zaměstnancům bude chovat v této složité chvíli jinak, než se chovala dlouhé roky k nám. Doufáme, že přijme zodpovědnost za nastalou situaci,
jelikož je jejím jediným viníkem,“ dodává Starec.
Státní skupina PGE vlastní důl Turów i sousední elektrárnu. Polské ministerstvo klimatu loni v březnu přes námitky sousedů o šest let prodloužilo společnosti koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Lidé z příhraničí v Libereckém kraji se podobně jako obyvatelé Saska obávají vedle ztráty pitné vody také zvýšeného hluku a prašnosti. Polsko jejich námitky trvale odmítá.
Korespondent ČT Mathé popisuje, že polské ministerstvo klimatu zatím na verdikt soudu nereagovalo, ozvali se ale někteří koaliční politici. „Útočí na Soudní dvůr Evropské unie, nevěnují se ani tak podstatě věci samotné, o co jde ve sporu o důl Turów, ale že soudní dvůr je problematický, že je to další útok na suverenitu Polska, že si Polsko už nemůže vládnout samo v rámci evropských struktur,“ líčí Mathé. V této souvislosti připomíná, že evropský soud už v minulosti vydal několik rozsudků, které rušily polskou justiční reformu.