Platné rozhodnutí EIA je přitom zásadní podmínkou pro pokračování v těžební činnosti. Oznámily to ve společné tiskové zprávě ekologické organizace, které žalobu k soudu podaly.
Kromě povolení k těžbě do roku 2044 získal provozovatel dolu ještě "záložní" povolení do roku 2026, které žádné posouzení vlivů na životní prostředí neobsahovalo. Tímto postupem podle vyjádření generálního advokáta Soudního dvoru EU Polsko porušilo unijní právo. Současná těžba v dole Turów je tak podle ekologických organizací nelegální. Co se týká nového rozhodnutí polského soudu, vlastník dolu – energetická skupina PGE – bude muset zpracovat nové podklady pro řízení EIA. Okamžité zastavení těžby však vlastník dolu nechystá.
Žalobu podaly spolky Frank Bold, EkoUnia a Greenpeace spolu s městem Žitava. Stěžovatelé tvrdí, že polské ministerstvo pro klima a životní prostředí přijalo posouzení EIA v rozporu se zákonem, aniž by zohlednilo přeshraniční škody způsobené důlní činností. Podle nejnovějších dat kvůli těžbě mizí voda z českého území – navzdory podzemní stěně, kterou polská strana postavila vedle dolu. V Německu pak dochází k poklesům půdy, které narušují statiku a způsobují praskliny na domech v Žitavě.
"Polský soud vyhodnotil zprávu EIA a rozhodl, že neodpovídá skutečnosti. To je selhání na straně provozovatele dolu, který zhodnocení dopadů na podzemní vodu, půdu a další složky životního prostředí předložil ve velmi zkreslené podobě. Újma na životním prostředí ve zprávě EIA byla podhodnocena. Na to ostatně naše organizace upozorňuje již od roku 2020,” uvedla Laura Otýpková, právnička z expertní skupiny Frank Bold.
Varšavský soud loni v červnu žalobcům vyhověl a předběžným opatřením pozastavil až do finálního verdiktu povolení k těžbě v dolu Turów do roku 2044. Avšak Nejvyšší správní soud toto rozhodnutí však po měsíci zrušil. Představitelé tehdejší polské vládní strany Právo a spravedlnost včetně premiéra Mateusze Morawieckého se mezitím nechali slyšet, že důl Turów za žádných okolností nezavřou. Jak se zdá, se změnou polské vlády se mění i přístup soudů ke kontroverznímu lomu.
Spor o budoucnost dolu Turów, který se nachází poblíž česko-polsko-německého trojmezí, patřil mezi nejžhavější kauzy roku 2021. Polská snaha prosadit "na sílu" pokračování těžby v Turówě do roku 2044 vedla k dočasnému zhoršení vzájemných vztahů a přimělu českou vládu podat stížnost k Evropské komise i žalobu na Polsko u Soudního dvora EU. Vypjaté emoce zklidnila až mezivládní dohoda z února 2022, kterou osobně podepsali premiéři Petr Fiala a Mateusz Morawiecki.
Jenže už po roce se ukázalo, že výsledky dohody jsou poněkud sporné. Zatímco ministerstvo životního prostředí bylo s dosaženými výsledky spokojeno a hovořilo o zpomalení poklesu podzemních vod, ekologické organizace varují, že pokračující těžba připraví lidi na Frýdlantsku a v okolí Hrádku nad Nisou o zásoby vody dříve, než budou postaveny slíbené vodovody.
Součástí dohody je finanční příspěvek polské strany ve výši 45 milionů eur. Liberecký kraj obdržel částku ve výši 35 milionů eur na zajištění náhradních zdrojů pitné vody a 10 milionů eur obdrželo ministerstvo životního prostředí na zajištění monitoringu dopadů těžby v lomu Turów.
Lom Turów zásobuje hnědým uhlím blízkou elektrárnu Turów. Ta má pro polskou energetiku značný význam, pokrývá zhruba pět procent tamní spotřeby elektřiny. Vlastní ji největší polská energetická skupina PGE, která v květnu 2021 spustila do provozu nový blok o výkonu 496 megawattů. Už jen s ohledem na výši investice (4 miliardy zlotých, tj. 23 miliard korun) je logické, že se vlastník nechce elektrárny a lomu jen tak vzdát.