Samotný průzkum prováděla odborná firma několik dnů. Speciální vozítko připomínající malý nakladač položilo každých několik metrů na zem silný buchar, který v pravidelných intervalech způsoboval mechanickým rázem otřesy půdy podél vytýčené linie v krajině. Vozítko při svých zastávkách na této přímce pravidelně vytvářelo tímto způsobem seismické vlny. Podél celé trasy bylo umístěno na 160 senzorů měřících odezvu v různých vzdálenostech od zdroje rázů. Seismická vlna se v podloží různě odráží a lomí, než dospěje zpět k povrchu a senzorům, pokrývajícím přibližně 800 metrů dlouhou trasu vozítka. Údaje se ze snímačů přenášejí do měřícího vozidla, kde se vše pečlivě zaznamenává. Touto metodou byl nashromážděn velký objem dat, která budou odborníci z České geologické služby ještě poměrně dlouho a složitě zpracovávat v rámci hydrpogeologického výzkumného úkolu. Konečné výsledky samy o sobě nebudou referenčními hodnotami pro budoucí srovnávání, ale měly by pomoci určit nejvhodnější místa pro instalaci dalších monitorovacích vrtů k dlouhodobému sběru dat o spodní vodě v závislosti na geologické struktuře daného území.
Podle geofyzika Tomáše Chabra, člena týmu provádějícího měření, je geologie daného území poměrně složitá. Hodně ji ovlivnil kontinentální ledovec, který v minulosti zasahoval až do těchto míst. Typická je jezerní sedimentace i vrstvy uhlí zasahující až na naše území. Střídá se tu několik materiálů, písky, jíly i již zmíněné uhlí. Z hlediska hydrogeologie je třeba o dané situaci vědět co nejvíc, aby bylo možné fungování vodních poměrů na naší hranici co nejvíce porozumět.