Byl naším velkým fandou a příznivcem našeho jarního setkávání. Bude nám velmi chybět. Čest jeho památce.
Letošní Kristýna byla již patnáctým setkáním lodních modelářů, kterým učarovaly napnuté plachty a tichý, plynulý pohyb historických plachetnic po vodní hladině. To první setkání u Hrádku nad Nisou se konalo v roce 2010 od 30. dubna do 2. května. Navázali jsme tehdy na tradici prvních pěti víkendových soutěží těchto modelů z let 2005 – 2009 pořádaného na rybníku Barbora v Duchcově. Letos jsme tak mohli setkat celkem již po dvacáté. Tradici dokonce nepřerušila ani covidová pandemie v letech 2021 – 2022, kdy jsme se v obvyklý termín soutěže, tedy první květnový víkend, setkali i s modely na hrádecké Kristýně alespoň neoficiálně, tak jak dovolovaly pandemická pravidla. Nesoutěžilo se, ale proběhl jakýsi neoficiální tréning – bez bójí a soutěžení. A hlavně, pro nás to tehdy byla velká vzpruha a příslib, že se věci vrátí do svých kolejí.
Přípravy na místě začaly již ve středu 1. května. Na Svátek práce, a za pomoci prvních účastníků na místě, byla připravena dvě mola pro vkládání modelů do vody. Ve čtvrtek už vše probíhalo podle zaběhnutého pořádku. Sál restaurace se změnil v loděnici a začal se plnit modely ze tří zemí, tak jak přijížděli jednotliví účastníci. Kvůli silnému větru jsme se rozhodli stany na startovišti a maják postavit až v pátek dopoledne, během hodnocení modelů.
Zahájení soutěže proběhlo v pátek 3. května o půl deváté. Vodu nám pro letošní soutěžní sezónu odemkl naším klíčem místostarosta Pavel Farský a zvon ohlásil začátek programu soutěže o pár minut poté. Zatímco se v loděnici stavebně hodnotily modely, venku byla připravena dvě startoviště. Hlavní pro kategorie NSS-A senioři (13 modelů) a NSS-B senioři (10 modelů), vedlejší, druhé startoviště bylo připraveno pro modely NSS-A juniorů (4 modely) a pro modely NSS-D (3 modely). Kategorie NSS-C letos nebyla obsazena. Celkový počet modelů v soutěži byl 30, přitom 5 modelů soutěžilo pod polskou vlajkou, jeden pod německou vlajkou a 24 modelů reprezentovalo Českou republiku.
Sobota bývá divácky nejpřitažlivější den, který je naplněn soutěžními jízdami od rána do večera. Již po dva roky se naše setkání termínově shoduje s turistickou Lužickou 50 a tak o diváky nebylo nouze. Ta má dlouhou tradici (54 let) a letos se účastnilo přes 2000 „chodců“. A ti všichni prošli kolem našeho startoviště nejméně 2x, po startu a zpět do cíle, a mnozí ještě i pěšky na start z města a pak domů. Takže diváků jsme měli spousty. A měli se na co dívat. V příjemném počasí s proměnlivým větrem se naše modely krásně vyjímaly na vodní hladině. Pravda, asi bychom ocenili pravidelnější vítr, ale nemůže být vše dokonalé. V každém případě byl opět časový plán naplněn a tak již večer byly k dispozici kompletní výsledky, mimo nedělní regaty.
Regata startovala až v půl jedenácté a tak měl vítr čas se pořádně vyspat a vstát až právě na regatu. Alespoň to tak vypadalo, podmínky pro plachtění byly příjemné. Na startu bylo 23 lodí, které čekalo několik dlouhých kol kolem majáku. Chtěl jsem také jednou natočit regatu ze záchranného člunu a to se podařilo. Takže se můžete těšit na zajímavé záběry přímo z hladiny. Tedy až je sestříhám. Některé mé záběry použila TV Nova pro pondělní příspěvek do svého zpravodajství.
Po regatě už zbývalo z třídenního programu jen slavnostní zakončení s vyhlášením výsledků a předáním cen. Jak to celé dopadlo? Bohužel nepříliš slavně pro české modeláře. První příčky, vyjma kategorie vícetrupých modelů patřily polským závodníkům. Je zde ale čestné přiznat, že v této kategorii soutěžili jen tři naši soutěžící. Snad příští Kristýna zase přinese více štěstí našim lodím / modelářům.