|
Velké požáry zažilo město i v letech 1713, 1781 a 1828, a to i přesto, že vrchnostenské stavební předpisy nařizovaly stavět z kamení a jiného nehořlavého materiálu. Každý měl strach, pořád zůstávalo otevřenou otázkou, u koho bude hořet zítra, pozítří, za rok. Jen co se objevil kouř, tloukl ponocný do dveří a oken, lidé běželi ulicemi a do stísněné atmosféry vyzváněly kostelní zvony.
|
|
Činnost sboru po jeho vzniku se dostala do pravidelných kolejí. Oprávněnost existence sboru dokazovaly pravidelné zásahy u požárů a na jiných akcích. Počet ročních zásahů ...
|
|
Po ukončení 1. světové války a rozpadu Rakouska - Uherska se postupně začínal obnovovat hasičský život v nově vzniklé Československé republice. Nejinak tomu bylo i v Hrádku nad Nisou. První poválečná výroční schůze celého sboru se uskutečnila v polovině roku 1920.
|
|
Po ukončení války nastaly v Hrádku nad Nisou velké změny. Na základě dohod vítězných mocností byla v několika vlnách odsunuta převážná část německých starousedlíků. Zůstalo jen pár antifašistů a velmi málo českých rodin, které zde před válkou žily.
|
|
Rok 1989 přinesl významné politické změny ve společnosti i v hasičském hnutí. Hasiči se vrátili zpátky ke svému původnímu názvu „hasiči“ a novodobý patvar „požárník“ v hasičském hnutí byl rychle zapomenut.
|
|
Seznam velkých katastrof v Hrádku nad Nisou a jeho okolí
|
|
datované od počátku vzniku sboru
|
|
Velitelé sboru jsou datovány od počátku sboru. Starostrové od roku 1945.
|