Ekodomácnost

Desatero odpovědné ekospotřeby

Odpovědná domácnost je jednou z možností jak prakticky vyjádřit svůj vztah k životnímu prostředí. Prostřednictvím našeho zeleného hospodaření se preventivně podílíme na ochraně životního prostředí, šetříme zdroje, předcházíme vzniku odpadů či s nimi vhodně nakládáme. Omezujeme zátěž životního prostředí a prostředí naší domácnosti zbytečnými chemickými látkami. Podporujeme lokální zdroje, místní malé a střední podnikatele, lokální ekonomiku.

Následující rady mohou sloužit jako první krůčky k environmentálně šetrnějšímu chování. Seznam nejlépe doplňujte vlastními doporučeními:

Kupuji jen to, co opravdu potřebuji (často si nutné věci vypůjčím či koupím v bazaru).
Upřednostňuj výrobky s minimálním množstvím obalů.
Dávám přednost environmentálně šetrné zábavě (pěší výlety do přírody).
Vyhýbám se věcem na jedno použití; rozbité a poničené věci se pokusím prvně opravit, než kupuji nové.
Neplýtvám energií (popř. využívám obnovitelnou) a surovinami (včas vypínám světlo, zastavuji tekoucí vodu).
Nevytvářím zbytečný odpad, popř. ho se ho pokusím znovu využít nebo správně roztřídím.
Využívám místní suroviny a podporuji místní výrobce a zpracovatele.
Pochutnávám si na potravinách z vlastní zahrádky, volím jídlo z blízka, od známých farmářů.
Vybírám s rozvahou, nejlépe výrobky označené ekoznačkou, české výrobky.
Nepodléhám reklamě.

Odpovědné nakupování

Budeme-li mluvit pouze o nakupování, tak i zde platí staré přísloví „dvakrát měř – jednou řež“, přeloženo do jazyka kupujícího „rozmysli si, zda vybrané zboží opravdu potřebuješ, či se bez něj můžeš obejít“.

Zboží a služby, které kupujeme, se různou měrou podílí na zatížení našeho životního prostředí, na spotřebě surovinových a energetických zdrojů. Nejlepší cestou k odpovědnému nakupování je používat hlavu – spotřebovávat co nejméně, ale v co nejvyšší kvalitě (kvalitou rozumíme také vliv na životní prostředí).

Odpovědní spotřebitelé se snaží žít podle principů udržitelné spotřeby. Jde zejména o minimalizaci spotřeby přírodních zdrojů, surovin a energií, vyloučení toxických látek, prevence odpadů a emisí během celého životního cyklu výrobků a služeb. Každý z nás (jednotlivci, domácnosti, instituce i privátní organizace) máme možnost volby – co, kdy, kde koupit či nekoupit, nebo zvolit jinou alternativu (např. sdílení, výpůjčku).

Upřednostňujte české regionální produkty, které nezatěžují životní prostředí vynaloženou energií na dopravu. Exotické potraviny (a další zboží), které sníte během jednoho dne pravděpodobně nacestovaly více kilometrů než vy za celý život. Například základní potraviny lze pořídit z nejbližšího okolí.

Na druhou stranu přeprava cisterny s 10.000 litry mléka 500 km může být šetrnější než jednotlivé cesty autem pro 3 litry mléka na farmu.

Krok za krokem k odpovědnému nakupování:

Zvažte, zda věc opravdu potřebujete koupit, nebo ji lze postrádat
Přemýšlejte, zda by nebylo vhodnější věc koupit v bazaru, sdílet ji či si ji vypůjčit.
Naučte se některé věci opravit před tím, než koupíte nové.
Napište si seznam, co potřebujete koupit – zabrání Vám pořizovat zbytečnosti a ušetří čas.
Na nákup potravin choďte s plným žaludkem
Nezapomeňte na (vlastní) tašku nebo košík.
Dávejte přednost nakupování v obchůdcích s nabídkou místních sezónních výrobků nebo od bio/producentů přímo ze dvora.
Pokuste se o vlastní výrobu jednoduchých potravin/produktů.
Vybírejte výrobky označené ekoznačkou, české výrobky z nejbližšího regionu.
Upřednostňujte výrobky s minimálním množstvím obalů nebo zcela bez obalu – na váhu do vlastní nádoby.
Nepodléhejte reklamě – novinkám zatěžujícím životní prostředí či na jedno použití.
Ve svém volném čase upřednostňujte smysluplnější zábavu, než je nakupování.
Buďte svému okolí příkladem - nemusíte jít s davem.

Informace o tom, jak odpovědně nakupovat, si můžete zdarma stáhnout v podobě letáku Odpovědné nakupovaní.

Energie v domácnosti

Energie nám ulehčuje život – stejně jako peníze. A zatímco málokdo vyhazuje peníze oknem, o energii to často neplatí. V domácnosti je elektřina většinou nenahraditelná, s výjimkou vaření (plyn, dřevo) nebo ohřevu vody (plyn, dřevo, obnovitelná energie).

Spotřeba energie

Spotřeba elektřiny v domácnostech neklesá, naopak nepatrně roste. I přes to, že energetická náročnost domácích spotřebičů v posledních desetiletích výrazně klesá a elektrospotřebiče jsou stále úspornější. Nejvíce elektrické energie spotřebovává elektronika.

Co přibližně dokáže 1 kWh elektřiny:

ohřát vodu na 3 minuty sprchování
uvařit cca 35 hrnků čaje
zvednout slona do 20 poschodí
vyprat 1 až 2 pračky prádla
luxovat 0,5 až 1 hodinu
svítit kompaktní zářivkou 100 hodin
svítit LED žárovkou 125 hodin
popovézt elektromobil o 6 km

Běžná domácnost spotřebuje za rok 2 až 3 tisíce kWh (kromě teplé vody a vytápění). Při úsporách je dobré zaměřit se na oblasti, kde je spotřeba největší:

Struktura spotřeby elektřiny v domácnosti. Zdroj: EkoWATT

elektrospotřebiče

Energetická náročnost domácích spotřebičů v posledních desetiletích výrazně klesá, elektrospotřebiče jsou stále úspornější. Spotřeba elektřiny v domácnostech přesto neklesá, naopak nepatrně roste. Spotřebičů v domácnostech totiž stále přibývá.

Ještě před zhruba 60 lety bylo celkem běžné svítit v celé místnosti jednou 40W žárovkou, dnes je v téže místnosti osvětlení s celkovým světelným výkonem třeba desetkrát větším. Zvyšuje se objem chladniček, mrazniček, přibývají roboty, kávovary, klimatizace a nejrůznější pomocníci, k zábavě už nestačí jedna televize pro celou rodinu, ale celé sestavy přijímačů a přehrávačů.
Elektřina nahrazuje i teplo z jiných zdrojů. Například myčka nádobí ohřívá elektřinou vodu, která by při mytí ve dřezu byla ohřátá třeba teplem z teplárny nebo z domácího plynového kotle.

Zajímá vás více? Stáhněte si zdarma leták Energie v domácnosti.

Osvětlení

Osvětlení spotřebovává přibližně 11 % vynaložené energie v domácnosti. Mysleme na tento nemalý podíl při jeho pořizování a používání – ušetříme jak vlastní prostředky, tak i suroviny potřebné na výrobu elektrické energie.

Klasické žárovky s vysokou spotřebou, které z trhu postupně mizí, má smysl používat jen tam, kde se svítí málo – například ve sklepě (pouze 10 % jejich energie je využito ke svícení, 90 % spotřebováno na teplo). Místo nich jsou nabízeny halogenové žárovky, které mají okamžitý náběh na plný výkon a spotřebu cca o 30 % nižší.

Běžně používané kompaktní zářivky jsou velmi dobrou alternativou. Oproti halogenové žárovce spotřebují asi polovinu elektřiny. Lze vybírat z široké škály výkonů i barev světla. Bohužel někdy nepasují do lustrů a dalších svítidel, protože jsou rozměrnější než klasická žárovka. Pozor tedy při výběru svítidla. Protože na plný výkon nabíhají 1 až 2 minuty, nehodí se na chodby, WC a pro osvětlení spínané čidlem pohybu.

Také lze použít LED žárovky, které mají asi o 20 % nižší spotřebu než kompaktní žárovky. Pozor – většina výrobků má poměrně malý světelný výkon a mnohdy nevyhovující barvu světla. Proto lze doporučit nákup ve speciálních prodejnách, kde nám s výběrem poradí. Ve svítidlech, která neumožňují dobré chlazení LED žárovky, se zkracuje jejich životnost. LED svítidla mohou mít netypické tvary, např. osvětlovací pásky, které nasvítí interiér nezvykle. Některá svítidla umožňují střídat barvu světla. To může zajímavě zlepšit komfort v bytě – přes den je příjemnější světlo bílé (jako denní), večer žluté (jako od ohně).

Tip: Ušetřete energii pomocí regulátoru osvětlení – na max. sviťte jen tam a ve chvílích, kdy je to nutné.

Na energetickém štítku svítidla je povinně uveden tzv. světelný tok měřený v lumenech (lm). Je rozhodující veličinou tehdy, když nakupujeme baňku či trubici a chceme osvětlit celý prostor. Lineární zářivky dosahují účinnosti blížící se 100 lm/W, tj. například zářivka s příkonem 36 wattů, může mít světelný tok přes 3000 lumenů. Pokud ale potřebujeme světlo směrovat, může to být už jinak, zde jednoznačně vítězí samostatně směrující LED světlo, kde se uplatní údaj o svítivosti v kandelách (cd). Do lampiček dáme LEDky, které mají úzký kužel světla, tzv. směrové nebo bodové.

Při nákupu dáváme pozor na životnost výrobku!!

Stáhněte si leták Energie v domácnosti.

Vytápění domácnosti

Kdo se na zimu nemůže odstěhovat do teplých krajin, musí počítat s náklady na vytápění domu. Ty se liší jak podle spotřeby domu, tak podle použitého paliva. Čím dražší, tím spíše se vyplatí přemýšlet o úsporách. Jde ale také o emise (a další vlivy na životní prostředí, jako ukládání odpadů z výroby paliv či popela). V neposlední řadě je zde otázka komfortu topení.

Několik tipů pro snížení spotřeby tepla v domácnosti:

Správně nastavte termostat, aby se zbytečně netopilo v době, kdy nikdo není doma (snížení teploty na 16 až 18°C) – udržovat vyšší teplotu celý den není ekonomické.
Každý °C navíc znamená roční náklady o 6% vyšší.
Zkontrolujte izolaci rozvodů tepla i teplé vody – tloušťka izolace by měla být nejméně taková, jako je průměr trubky!
Větrejte krátce a intenzivně, aby se vzduch vyměnil rychle. Větrání vyklopením okna je nejhorší možný způsob – uniká hodně tepla a větrání přitom není účinné. Pozor:nedostatečné větrání je nezdravé!

Stáhněte si zdarma leták Teplo rodinného krbu.

Úklid - praní, mytí, čištění

Značné zatížení složek životního prostředí – obzvláště vod – způsobuje řada chemických látek obsažených v pracích a čistících prostředcích. Ty ohrožují též zdraví člověka, je zde nebezpečí otrav, popálení či poleptání pokožky, vzniku alergií a kožních onemocnění. Tomu lze čelit vědomým výběrem některého z méně problematických výrobků, jeho šetrnou aplikací a nepoužíváním speciálních čistících prostředků.

Látky vyskytující se v běžných čistících prostředcích: tenzidy, změkčovadla, komplexotvorné látky, regulátory pěnění, emulgátory, konzervační látky, rozpouštědla, barviva a aromatické látky (parfémy).
Chemikálie ve speciálních čistících prostředcích: kyseliny a louhy (roztoky hydroxidů a alkalických solí slabých kyselin), žíraviny.

Jak málo stačí…

… pro čištění v domácnostech, které má být hygienické a zároveň šetrnější k životnímu prostředí:

Mikrovláknová (“švédská”) utěrka
Mazlavé (tekuté) mýdlo nebo víceúčelový čistící prostředek
Ocet
Čistící prášek
Líh k čištění skla
Ekologicky šetrný prostředek na mytí nádobí
Pro čištění používejte mechanických způsobů (zvon, péro, ruční odstranění nečistot), popř. použijte alternativní metody (soda, ocet).

Šetrné praní

Pračku optimálně naplňujeme (ze 3/4) a zároveň jen věcmi, které je nutné vyprat.
Prádlo předem roztřídíme podle barvy a stupně znečištění.
Nepoužíváme předpírku – silně znečištěné prádlo můžeme odmočit např. ve vaně ve vodě po koupání..
Jednotlivé skvrny je vhodné ošetřit předem, ideálně ihned po jejich vzniku.
Volíme nejnižší teplotu praní, na 90 °C jen ve zvláštních případech – např. u osob s infekčním onemocněním.

Věnujeme velkou pozornost výběru pracího prostředku, nejlépe používáme gely nebo prášky nebo tzv. stavebnicového systému (je-li nedostupný, zvolíme kompaktní prací prášek pro barevné prádlo.
Doporučujeme prací prostředky s certifikovanou ekoznačkou Ekologicky šetrný výrobek nebo domácí prací sliz.
Prací prostředky dávkujeme podle tvrdosti vody. Většinou stačí nejnižší doporučené dávkování.
Bělicí prostředky používáme jen výjimečně (a jednorázově) na zašedlé bílé textilie nebo na silně znečištěné prádlo.
Vyhneme se používání aviváží a jiných pomocných přípravků, např. parfémům.
Prací prášky dávkujeme přímo do bubnu s pomocí speciálních nádobek, volně nebo např. v kapesníku (pokud používáte odložený start, prací prostředky nenechávejte na prádle, mohou způsobit skvrny na textiliích).
Oděvy z přírodních vláken čas od času pouze vyvětráme.
Funkční prádlo stačí po použití přeprat v ruce ve vlažné vodě.
Nepereme v dobách špičkové zátěže v zásobování elektrickým proudem (informaci o tarifech žádejte u svého dodavatele energie).

Věděli jste, že si velmi snadno můžete udělat prací prášek sami doma? Překvapivě to není ani časově náročné! Mile vás překvapí stejný prací účinek za méně než třetinovou cenu. Na internetu můžete najít spoustu variant a je jen na Vás, kterou budete preferovat. Vyzkoušejte třeba tento s videonávodem: http://tn.nova.cz/clanek/test-doma-vyrobeny-praci-gel-proti-kupovanemu-ktery-obstal.html

Dejte na rady našich babiček: nejlepší odstraňovač skvrn je jedlá soda a zde najdete i jiné: http://www.chytre-bydleni.cz/jak-na-skvrny-od...-babske-rady-a-osvedcene-recepty

Vybavení domácnosti

Rekonstruujete dům či byt? Uvažujete o novém zařízení Vašeho domova či pracovny? Vybírejte s ohledem na životní prostředí, zdraví a bezpečí Vás i Vašich dětí. Ve svém domově trávíme často až 80 % svého času, buďte proto pozorní při výběru materiálů pro své bydlení.

Stavební materiály

Používejte přírodní stavební materiály – jsou příjemné na bydlení a nezatíží přírodu ani váš domov nebezpečnými chemikáliemi např. hliněná nebo vápenná omítka, keramické dlaždice, cihly, beton, dřevo, izolační materiály na bázi celulózy apod..
Vybírejte takové zařízení, které je bytelné a bude vám dlouho dobře sloužit (ušetříte své finance, energii i životní prostředí).

Nábytek a textilie

Tip: Preferujte neošetřené dřevo nebo s povrchovou úpravou přírodními laky, vosky či oleji.

Při výběru nábytku a textilií pro svůj domov preferujte přírodní materiály (nábytek z masivu – nejlépe z co nejbližších zdrojů (lesů).
Pozor na dřevotřísku – je levná, ale cena bývá na úkor kvality a životnosti, obsahuje pro přírodu i zdraví nebezpečný formaldehyd, který se z pojiv postupně uvolňuje.
Pokud se rozhodnete dřevo sami natírat nebo malovat, vybírejte vodou ředitelné laky a nátěry nejlépe přímo se značkou „ekologicky šetrný výrobek“ (viz EŠV).
Minimalizujte plastové a hliníkové díly.
Sledujte syntetické příměsi, které se používají u většiny běžně dostupných a nejčastěji nabízených textilií – např. nylon, polyester, akryl, acetát, PVC, formaldehyd (k impregnaci a proti mačkání ložního prádla).
Pozor na barvený textil. Pro barvení se totiž často používají těžké kovy – kadmium, chróm, tyto chemické látky, jež jsou pro jejich výrobu v EU již zakázány (neplatí však právě pro barvení). Mají negativní dopad nejen na zdraví, ale i pro životní prostředí.
Při výběru textilu zohledňujte původ, výrobu i kvalitu výrobků – je nutno sledovat více certifikátů (viz kapitola Ekoznačení).
Pravidlem je též kupovat textilie v ověřených obchodech a každou textilii před používáním vyprat.
Deky jsou vhodné z ovčího rouna či peří (pozor zde na alergie).
Při výběru matrací volte kokosové vlákno nebo přírodní kaučuk (latex) neobsahující bromované zpomalovače hoření, které negativně působí na zdraví.

Podlahové krytiny

Při pořizování podlahových krytin vybírejte materiály na přírodní bázi – dřevo, korek, přírodní (pravé) linoleum (např. marmoleum) apod. Vhodné jsou též keramické dlaždice.
Máte-li na podlaze staré dřevěné parkety, je lepší je opravit a přebrousit než vyměňovat za krytinu – sice levnější, ale s kratší životností či z nevhodného materiálu.
Vyhněte se krytinám z PVC, které mohou uvolňovat ftaláty.
Nákup koberců je sporný zejména z důvodu zdravotních rizik (alergie, roztoči), ale i náročnějšího úklidu zejména u rodin s malými dětmi a domácími zvířaty. Pokud se bez koberců neobejdete, vybírejte s ohledem na životní prostředí koberce z přírodních vláken.
Při pořizování podlahových textilií volte přírodní materiály např. biobavlnu, len, vlnu, konopí nejlépe s certifikované z ekologického zemědělství. Ty zohledňují dopad výroby i kvalitu výrobků a nepřinášejí zdravotní rizika.

O vybavení domácnosti a spoustě dalších témat se informuje Průvodce ekospotřebitele

Virtuální voda

Myslíte si o sobě, že žijete ekologicky? Třídíte odpad? Dbáte na to, jaký má vaše činnost dopad na životní prostředí? Nicméně si možná ani neuvědomujete, kolik spotřebujete ročně něčeho natolik „obyčejného“, jako je voda… Napadlo vás někdy, že spotřebováváte nejen vodu, která teče z vašeho kohoutku, ale zprostředkovaně i tu z jiných světadílů?

Virtuální voda: Ta voda, kterou nevidíme

Pojem virtuální voda byl poprvé použit v roce 1994 držitelem prestižního ocenění Mezinárodního institutu (obdoba Nobelovy ceny)profesorem Johnem Anthony Allanem, který se zaměřil na problém plýtvání s čím dál vzácnější tekutinou. Vymyslel způsob, jak vypočítat, kolik litrů vody se spotřebuje při výrobě jakéhokoli výrobku.

Virtuální voda (virtual water) je objem vody potřebný k produkci výrobku nebo služby – jedná se o veškerou vodu použitou v různých fázích výrobního cyklu. Název „virtuální“ poukazuje na skutečnost, že většina z celkového objemu použité vody není v samotném výrobku obsažena, naopak skutečný obsah vody ve výrobku je většinou v porovnání s virtuální vodou zcela zanedbatelný.

Výroba potravin představuje 80 až 90% celkové spotřeby vody ve společnosti. Jednou by se podle Tonyho Allena množství spotřebované „virtuální vody“ mohlo podobně jako množství tuků nebo cukru objevovat přímo na obalech výrobků. Po potravinových firmách a obchodních řetězcích institut chce, aby samy začaly vyhodnocovat, kolik vody vyplýtvají, a tedy jaká je jejich virtuální spotřeba.

Nejvíc vody vypije zemědělství

Na zemědělství připadá 70 % spotřeby sladké vody na světě. Jedná se především o zavlažování polí, kde se pěstují plodiny na jídlo pro lidi, plodiny na krmení pro hospodářská zvířata a plodiny, které se dále využívají v průmyslu - například bavlna. V současné době má mnoho států světa problémy s nedostatkem vody pro své obyvatele. Miliarda lidí nemá přístup k pitné vodě a musí pít vodu špinavou. Další obrovské množství lidí nemá dostatek vody na zavlažování svých malých políček. Nemohou často ani napojit dobytek pro vlastní obživu. Děje se tak i proto, že v oblastech, kde jsou omezené zdroje vody, se tato vzácná tekutina čerpá na zavlažování luxusních plodin pro export.

Podstatný objem jídla a dalších rostlinných produktů, jako je tropické ovoce, káva, kakao nebo bavlněné oblečení, zajišťují vyspělým státům dovozci z ciziny. Ze zahraničí pochází i krmiva pro hospodářská zvířata, jako je sója, nejčastěji pěstovaná v Jižní Americe. Všechny evropské země, kromě Francie díky jejímu hojnému zemědělství, jsou proto čistými dovozci virtuální vody. To znamená, že zajištění produkce výrobků a potravin pro Evropu je velice závislé na čerpání vodních zdrojů v cizích zemích. Potraviny, které si běžně kupujeme, vyrostly na druhé straně planety - a tam je také zalévali a chemicky ošetřovali. Značná míra problémů týkajících se nedostatku vody a jejího znečištění v rozvojovém světě je tedy důsledkem spotřeby ve světě vyspělém.

Problém nastává, když se na vodu náročné plodiny na export pěstují v přirozeně suchých oblastech. Například řezaná květina, kterou si můžeme po celý rok zakoupit u českého stánku, spotřebovala a znečistila litry vodu pravděpodobně v Keni. Odsud se dováží nejvíc řezaných květin pro Evropskou unii, přitom sever země trpí častými suchy.

Nejnáročnější rostlinou na vodu je bavlna, i proto je takzvaná vodní stopa našeho oblečení velice vysoká. Na jediné bavlněné tričko padlo přibližně 2700 litrů vody. Celosvětová spotřeba bavlněných produktů vyžaduje 256 miliard m³ virtuální vody za rok. Celých 84 % vody, která byla potřeba pro výrobu bavlněného oblečení a dalších produktů pro státy Evropské unie, pochází z oblastí mimo Evropu. Plantáže jsou zakládány převážně v regionech se suchým a horkým podnebím, kde vody není dostatek. Dopady produkce bavlny na životní prostředí jsou lehko viditelné a mají různé podoby. Výroba oblečení pro evropský trh má nejcitelnější dopad v Indii a Uzbekistánu (kvůli tomu vysychá Aralské jezero).

Vodu na zavlažování polí zemědělci čerpají jak z povrchových zdrojů, tak z těch podzemních. Obnovitelným zdrojem je ale pouze voda procházející vodním koloběhem, nikoli voda podzemní (tzv. fosilní voda). Ta se ukládala miliony let a nelze je při současném tempu čerpání obnovit. Například v Indii se podle časopisu New Scientist touto vodou ze studní zavlažují dvě třetiny všech polí. V některých oblastech hladina podzemní vody klesá až o šest metrů za rok.

V určitých částech světa je voda čím dál vzácnější. V souvislosti s růstem populace a jejích nároků na dostupnost vody v příštích desetiletích bude lidstvo čelit třem hlavním problémům a výzvám: základní otázkou bude zajištění bezpečných dodávek pitné vody (a potravin), zachování zdravých vodních ekosystémů a zajištění adekvátních dodávek jejich služeb a řešení možných konfliktů kvůli přístupu ke zdrojům vody z mezinárodních povodí (přibližně 260 světových říčních toků protéká dvěma a více zeměmi a mnoho zemí je zcela závislých na vodě přitékající z teritoria jiného státu).

Objem virtuální vody obsažené v produktu nám říká určitou informaci o tom, jaký dopad na životni prostředí má konzumace daného výrobku.

Výběr produktů a hodnota spotřebované „virtuální vody“ (v litrech)
list papíru – 10
rajče – 13
mikročip – 32
šálek čaje – 35
pomeranč – 50
šálek kávy – 140
půllitr piva – 150
1kg pšenice – 1300
hamburger - 2400
1 vejce - 200
1kg loupané rýže – 3400
bavlněné tričko – 4100
pár kožených bot – 8000
bavlněné prostěradlo – 9750
džínové kalhoty – 25 000
1kg hovězího – 15 000

Pramen: UNESCO-IHE

Spotřeba virtuální vody na jednoho obyvatele za rok/m3

světový průměr 1243

Afghánistán 660
Čína 702
Nepál 849
Indie 980
Polsko 1103
Japonsko 1153
Německo 1545
Rakousko 1607
Pobřeží slonoviny 1777
Súdán 2214
Řecko 2389
USA 2483

Spočtěte si vlastní ekologickou stopu: http://www.hraozemi.cz//swf/ekostopa2.php

Hrádek nad Nisou »

Jak na odpady »